středa 16. dubna 2014

Postoupky A - Hodnocení sezóny (1)

Po další druholigové sezóně nastal čas bilancování. V tomto článku projdu události chronologicky, v následujícím zhodnotím výsledky jednotlivých hráčů. 

Do sezóny jsme vstoupili s jasným cílem, udržet v Postoupkách II. ligu do dalších let. Zatímco loni jsme podnikali výjezdy na Ostravsko, letos na nás vyšla dojezdově příjemnější a asi i hratelnější skupina E. Tým se oproti předchozímu ročníku změnil jen kosmeticky. Místo Ondry Karlíka nastupoval v základní sestavě Honza Palášek, který na letních turnajích prokázal, že jeho reálná výkonnost je někde mezi 2000 a 2100. My ostatní jsme získali v předchozím ročníku cenné zkušenosti. Sestava 1. Dvořák, 2. Sháněl, 3. Bačák, 4. Brázdil, 5. Navrátilík, 6. Palášek, 7. Večeřa, 8. Dungl s Marou Machalíkem a Laďou Opluštilem jako hlavními náhradníky nás s ratingovým průměrem 2102 řadila na předposlední místo před Napajedla. Ovšem Staré Město, Prostějov a Kuřim se ratingem příliš nelišily, navíc loni jsme byli nasazení jako poslední a taky jsme se z toho nesložili. Bylo jasné, že budeme-li nastupovat v základu, není se čeho bát, v opačném případě nám budou hrozit problémy. 

V prvním zápase, proti nováčkovi z Lipovce, se ukázalo, jaké drobnosti mohou rozhodnout. Hráli jsme bez Marti Bačáka. Romča vyhrál, já jsem V. Chládkovi v dobré pozici dvakrát odmíntul remis, abych pak spadl do léčky a prohrál. Prohrál taky Mara Machalík a zápas skončil naší nejtěsnější porážkou. Tuto, málem osudnou, prohru jsme odčiňovali po zbytek sezóny. V Kuřimi jsme nastoupili v základu a zápas to byl na oplátku šťastný. Opět jen tři rezultáty, ze kterých byla nejtěsnější výhra. Remízy Pavla a Marti Bačáka (který si naštěstí včas uvědomil, že poziční převaha je věc pomíjivá) měly cenu zlata. Následovala domácí porážka 3-5 s Moravskou Slavií Brno. Jedinou (!) prohru v ročníku zaznamenal Marťa Dvořák, proti velmistru Kalodovi. Jinak byl výsledek milosrdný - Jarda a Honza mohli místo remíz klidně prohrát. Následovala veledůležitá bitva v Napajedlech, kde jsem očekával bezpodmínečnou výhru. Zápas byl dost chaotický kvůli špatně fungujícím hodinám, což asi více vyhovovalo nám. Soupeře jsme přehráli, ovšem v klíčovou chvíli prohrál Pavel a Jarda vymyslel "ideu desetiletí" spojenou s tahem 33. f3 - a přišel o celý bod. Nádhernou partii však sehrál Honza, jednoznačně vyhráli Večis a Marťa Dvořák a s určitými kaňkami i já. S remízami Marti B. a Romči to tak stačilo k výhře 5-3. Po podzimu jsme tedy měli bilanci 50%, což zhruba odpovídalo našim ambicím. Do konce sezóny "stačilo" získat dalších 6 bodů. S tím jsme však měli nečekané problémy - asi taky proto, že v základu jsme nastoupili pak už jen proti Slavii (!).

5. a 6. kolo byly hvězdnými okamžiky Ladi Opluštila. V 5. kole jsme doma zaslouženě remizovali s Hustopečemi, za zmínku stojí skvělá partie Marti Bačáka a Laďův "psychologický gambit", když v kritické chvíli (po chybě) začal hrát neobyčejně rychle, což soupeře zcela vyvedlo z rytmu a Laďa vyhrál. Následoval výlet do Prušánek. V zápase byli jasnými favority domácí, ovšem po neuvěřitelné shodě šťatných okolností (Pavel nedostal mat, Večisův soupeř nezvládl koncovku, Romča se z pozice s kvalitou méně vykoupil vidličkou, soupeř Marti Dvořáka (2308) místo opakování tahů raději ztratil dámu....) jsme vedli 3.5-2.5. Štěstí nás neopustilo ani v šílené Laďově partii (po oboustranných nepřesnostech byl jeho soupeř tah od výhry), která znamenala naše vítězství (zápas skončil 5-3). Po tomto zápase jsme měli 10 bodů. Následovala však výsledková krize a ve dvou následujících zápasech jsme si ani neškrtli - nejprve domácí porážka se Starým Městem B, následována venkovní prohrou s Loko Brno B. V obou případech 5.5-2.5, bez výhry a s naprostou absencí životaschopných, nadějných partií... Na Loko jsme navíc hráli v sedmi (našemu hráči se vybil mobil s budíkem). Tím se nám opět pásmo sestupu nebezpečně přiblížilo. 

V 9. kole jsme remizovali se Slavií Kroměříž B. Většině hráčů (z obou týmů) se nechtělo hrát, partie končily jedna po druhé bezkrevnou remízou... tak jsme dospěli k závěru, že jeden bod pro nás má svoji cenu. Následovalo 10. kolo, které bylo jasně rozhodující, záchranářská bitva proti Prostějovu. V zápase nenastoupili ze základu Jarda, Marťa Bačák a já, nahradili nás Mara Machalík, Laďa a Mira Rakušan. Soupeř tak měl o 124 bodů vyšší průměrný rating, ovšem nestačilo mu to. Vyhráli Marťa Dvořák a Pavel, prohráli Honza a Laďa. Remízu uhráli Večis, Romča, Mara a Mira - všichni proti silnějším soupeřům. Díky tomu jsme remizovali 4-4 a bylo jasné, že jsme zachráněni! V posledním kole jsme jeli na půdu vedoucího celku, Duras Brno B. Opět jsme nastoupili se třemi náhradníky. Remízy na prvních dvou šachovnících, výhra Pavla Navrátilíka a zejména náramně povedená partie Honzy Netušila nás přiblížily bodům. Bohužel, nikdo další nebodoval, ačkoliv jsme k tomu někteří neměli daleko. Se sezónou jsme se tak rozloučili přijatelnou prohrou 5-3. 

Nakonec je z toho 12 bodů a poslední nesestupové místo, viz tabulka.

Poř.DružstvoVRPBodySkórePartie
1.ŠK Duras BVK Královo Pole B8212653.036
2.Moravská Slavia Brno8212649.526
3.ŠK Lokomotiva Brno B7222351.531
4.ŠK GARDE Lipovec6141946.523
5.Slavia Kroměříž B5151643.524
6.TJ Podlužan Prušánky5151642.026
7.ŠK HPM TEC Hustopeče4251444.529
8.ŠK Staré Město B3351242.525
9.Sokol Postoupky3351241.018
10.Sportovní Klub Prostějov3261142.024
11.ŠK Kuřim236937.516
12.TJ FS Napajedla1010334.516

Stačilo získat o zápasový bod méně a nemilosrdně jsme spadli do krajského přeboru. Doslova desítky partií (přesně 33) byly v tomto rozhodující - kdyby se prohrály, máme aspoň o bod méně. Konečný výsledek tak lze hodnotit jako velmi šťastný a je na místě zvažovat posílení kádru. Na druhé straně, sezóna byla taky vrchovatě napínavá, bylo o co hrát a výsledek prokazuje, že jsme v klíčových situacích dokázali udržet pevné nervy. V tom patří mé uznání hlavně náhradníkům, kteří zpravidla nastupovali nerozehraní proti silnějším soupeřům a svou roli zvládli. 

Martin Dungl

1 komentář:

  1. Zcela pravdivý chronologický rozbor sezóny áčka.
    Z mého hlediska nejklíčovější okamžiky se odehrály v Prušánkách. Pamatuji si, jak jsem viděl na benzínce v Kunovicích, kde jsem měl být vyzvednut, Laďu a dozvěděl jsem se, že nehraje Marťa Bačák. Pozitivnímu výsledku jsem v danou chvíli moc nevěřil. Buďme rádi, že Laďa má nervy ze železa a zasloužil se o to, že jsme vyhráli.
    V mé pozici s Gašou, měl soupeř remízu opakovaním tahu, ale pak zahrál ještě jeden šach a už jsem stál dobře+ on v následujícím tahu ztratil dámu, což mi solidně ulehčil, ale i tah bych hrál 100% už na výhru.
    Celý zápas v Prušánkách byl velmi šťastný, když si například vzpomenu na partii Večise s Mayerem, tak jsme zase měli na mále.
    Je super, že vše vyšlo, ptž na krajský přebor bych opravdu hrát nechtěl :D

    Martin Dvořák

    OdpovědětVymazat