ZKP 1. kolo Francova Lhota - Postoupky B: 5,5 – 2,5

V prvním kole nás čekal jeden ze dvou dlouhých výjezdů, a to na půdu Francovy Lhoty. K týmu, který posílil o čtyři kvalitní hráče a z kandidáta na sestup je najednou aspirant na postup. A protože se mně před zápasem množily omluvenky jako houby po dešti, nedalo se předpokládat, že bychom byli v zápase favorité. Nakonec jsme se sešli ve správném počtu a mohli jsme vyrazit. Po cestě nás mírně překvapila objižd´ka ve Vizovicích, ale i tak jsme dorazili včas a zápas mohl začít. Domácí nasadili kompletní základní sestavu, my jsme vyrazili do boje s polovinou hráčů základu doplnění o hráče až ze 16. a 18. místa soupisky. Rozdíl v průměrném Elu sestav byl propastných 2057 vůči 1788. Ze zápasu se tak stala mise „zachraň se kdo můžeš“. Na mnohých deskách to tak ale dlouho nevypadalo a všichni podali bojovný výkon. Jako první skončil Mira Rakušan (1), když jeho soupeř rozvinul smrtící útok na Mirkova krále. Jeho úloha byla ale nesmírně těžká proti soupeři, který je schopný trestat i drobné nepřesnosti. Jako druhý jsem skončil já (4), když po hromadných výměnách jsem v přibližně rovné pozici nabídl remiz. Soupěř nabídku přijal, i když měl nejspíš více šancí jak usilovat o výhru než já. Pan Štefek (8) postavil nadějnou pozici s aktivní figurovou hrou, ale na realizaci drobné výhody si příliš nevěřil, takže také remiz. Dalšího půl bodu přidal Ondra Kašpárek (5). Jeho partie za celou dobu výrazněji nevybočila z rovnováhy a proto podepsal nerozhodný výsledek. I když vzhledem k daleké cestě na zápas ho „pouhý“ půlbod zcela neuspokojil. Aby netrhal partu, tak stejný výsledek zapsal i Petr Večeřa (2). Přežil krizi, když po zahájení nestál úplně nejlíp. Podařilo se mu hru víceméně vyrovnat a ze vzniklé koncovky už ho soupeř nechtěl zkoušet. Následovaly dvě prohry, když Pavel Večeřa (7) doplatil na svého špatného střelce, kterého musel nakonec odevzdat za volného pěšce a bylo po partii. Petr Dvořák (6) měl dojem, jako kdyby hrál proti zosobněným šachovým knihám. Jeho soupeř se učebnicově zbavil nepříjemné vazby, zahnal Petrovy figury do defenzivy a nastoupil do rozhodujícího útoku. Jako největší bojovník dne se ukázal Honza Netušil (3). V koncovce V+J proti V+S svého pasivnějšího jezdce krásně vykompenzoval rozpohybováním pěšcové majority na dámském křídle. Tento postup vedl ke „ztrátě“ pěšce, ale také k odříznutí soupeřova krále, který nemohl přispěchat na pomoc na druhé křídlo. Honza ještě vyměnil svého jezdce za střelce, zkušeně se vyhnul nastražené léčce s braním pěšce a soupeři nezbylo nic jiného, než přijmou nerozhodný výsledek. I když výsledek je celkem jednoznačný, předvedená hra nebyla úplně špatná. Hodnotit prohraný zápas jako úspěch nejde, ale mohl by nás pozitivně namotivovat do dalších bojů.