ZKP: Sokol Postoupky B: ŠK Holešov A 4:4

V letošním prvním domácím utkání jsme přivítali hosty z Holešova. Na pořadu dne byl pro obě družstva veledůležitý souboj o první body a také o to, kdo bude mít větší starosti se záchranou v soutěži. Protože hosté dorazili o něco dříve, byli zpočátku ve výrazné početní převaze 8 ku 2. Naštěstí v průběhu stavění šachů, nastavování hodin a dalších úkonů nutných před zahájením utkání, dorazili všichni domácí hráči, a tak převaha hostů zůstala „jen“ ve výši ela. Na sedmi šachovnicích nás převyšovali, zatímco jediný Martin Bačák měl mírnou elovou výhodu nad svým soupeřem. Další Martinovou výhodou byla podpora sympatické přítelkyně, kterou si přivedl s sebou. Začal jsem tedy doufat, že jako správný chlap se bude chtít před ní předvést nějakou efektní výhrou. Brzy mě ale Martin vyvedl z omylu, když mě požádal o odsouhlasení nabídky smíru. Zdůvodnil to včerejší účastí na svatbě (ne vlastní) a tím, že většinu soupeřových figur vidí dvakrát, zatímco některé své nevidí vůbec. Protože jsem se vžil do jeho kůže a představil si nelehký úkol dávat mat dvěma králům současně, neměl jsem větších námitek. Jeho soupeř také nebyl příliš bojovně naladěn, takže první půlka. Poté se delší dobu nic nedělo, jen Honza Netušil (3) si stěžoval na to, že stejnou variantu zahájení hrál už tisíckrát a většinou to vedlo k remíze. Jeho soupeř si nejspíš výběrem zahájení až tak jistý nebyl a hrál výrazně pomaleji než Honza, který odpovídal během pár vteřin. Znalosti se nakonec projevily a s věží víc za pouze zdánlivý útok černého už podstatně veseleji Honza hlásil očekávaný bod. S výhrou ho však předběhl Ondra Kašpárek (5), který tak zaznamenal své první výtězství za Postoupky a zároveň naši první vyhranou partii v letošním ročníku. Později mi ukázal, že přežil svou smrt, když mohl ztratit kvalitu, poté následovala řada asi deseti tahů, kdy Ondra stále vytvářel nové hrozby, až nakonec nebylo obrany. Naopak horší pozice měli Pavel Večeřa (6) a Julča Šimčáková (7). Julča po cestě ze střední hry do koncovky rozdala nějaké pešce a Pavel přehlédl kombinaci se ztrátou věže. Žádné zvraty se nekonaly a tedy dva body pro Holešov. Misky vah opět na naši stranu naklonil Mira Rakušan (1), který téměř bez rozmýšlení odmítl nabídku remízy a krásně uplatnil svého lepšího střelce v koncovce proti Markovi Rafajovi st. Rodinnou zálibu ve střelcích potvrdil Marek Rafaja ml., když v partii se mnou (4) zůstali na šachovnici dokonce všichni čtyři střelci. Po výměně jednoho páru se obě strany snažili najít cestu k výhře, ale hledání nebylo úspěšné. Za stavu 4:3 pro nás musela o osudu utkání rozhodnout partie na osmičce. Kuba Vančura dlouho vzdoroval zkušenějšímu panu Chutnému. Několikrát to vypadalo dokonce na Kubovu výhru, ale tyto možnosti Kuba nevyužil a ve věžové koncovce se nakonec prosadil hráč hostů. I přes prohru Kuba svou premiéru v ZKP zvládl dobře a jeho výkon na mě udělal dobrý dojem. Chybělo opravdu jenom málo, aby byl odměněn výhrou. Konečný výsledek tedy 4:4. I když se jednalo o velmi důležitý zápas, probíhal po celou dobu v přátelské atmosféře. S odjíždějícími hosty jsme se shodli v tom, že ani jedna strana nemůže být s výsledkem spokojená. Oni nastoupili v poměrně silné sestavě a podle papírových předpokladů by nás měli pohodlně porazit. Průběh zápasu naopak nahrával spíše pro naši výhru, ale chyběl nám ještě alespoň jeden zkušenější hráč. Snad by bylo lepší, kdyby se štěstí přiklonilo na jednu nebo druhou stranu, protože teď budou muset oba týmy hledat chybějící body jinde. A to v letošním ročníku ZKP nebude vůbec lehký úkol. Zápasová remíza dokáže být v tříbodovém systému velmi ošidná. Tom D

RS KM : Sokol Postoupky C: Sokol Postoupky D 5:3

Jako obvykle, se v 1. kole šachových soutěží střetávají družstva stejného oddílu, v tomto případě poměřilo své síly postoupecké „céčko“ s postoupeckým „déčkem. Nevím, s jakým cílem vstupuje do soutěže „déčko“, myslím, že by bylo správné a také reálné, aby jeden z uvedených šachových týmů usiloval o vítězství v Regionální soutěži okresu Kroměříž. Dovolím si trochu polemizovat, vítězství by nabylo významu za předpokladu, že by „béčko“ Postoupek „spadlo do nižší soutěže, kéž by se tak nestalo! Los určil jako domácí družstvo Sokol Postoupky „C“. K zápasu nastoupilo v této sestavě: 1. Kucián Miloš, 2. Štefek Jan, 3. Scheichenost Michal, 4. Hubík Petr, 5. Opluštil Pavel, 6. Večeřa Dominik, 7. Vančura Jakub a 8. Huňa Rostislav. Jen tak pro zajímavost, nenastoupilo prvních pět hráčů základní sestavy. Sluší se, abych uvedl i sestavu „hostů“: 1. Pecháček Tomáš, 2. Šimčáková Julie, 3. Večeřa Pavel, 4. Pecháček Jaroslav, 5. Vaňharová Lucie, 6. Baštinec Radek, 7. Baštincová Hana a 8. Pospíšilová Karla. V sestavě „Amazonek“, jak často nazývám sestavu „déčka“ vzhledem k zařazení několika dívek do kádru družstva, chyběly také opory základní sestavy. Přiznám se, že bych před zápasem bral jakýkoliv výsledek, který by přinesl očekávané 3 body. Vlastní průběh zápasu byl poměrně vyrovnaný od začátku až do konce. K zápasu se jako poslední dostavil Pavel Opluštil, ale ten jako první opustil hrací místnost, když přehrál svým oblíbeným skotským gambitem Lucku Vaňharovou. Asi spěchal na fotbalové hřiště, jak uvedl před zápasem, ale jen tak navíc přidal cenné vítězství ve prospěch „céčka“. Stejně si pospíšil i Rosťa Huňa na 8. desce, který hraje vážné partie spíše jako partie rapid. Přesto se Rosťa zlepšuje od zápasu k zápasu. Chce to přece jen zvolit rozumnější hrací tempo a věnovat propočtu tahů více času. Tím nechci snížit výkon soupeřky, Karly Pospíšilové, která má za sebou už více partií na národních turnajích. Na 3. desce také přehrál poměrně rychle Michal Scheichenost Pavla Večeřu. Na 2. šachovnici, kde jsem hrál já, jsem předpokládal, že si zahraji s Julinkou Šimčákovou a také se tak stalo. Bránil jsem se „Paulsenkou“, Julie měla velkou část partie lepší pozici a já jsem musel vynaložit hodně úsilí, abych partii vyrovnal a to se mi podařilo. Nabídku remízy jsem přijal v domnění, že půl bodu bude stačit k celkovému vítězství našeho družstva. Téměř současně přišla nabídka remízy na 1. šachovnici od Tomáše Pecháčka, který hrál Anglickou hru. Po pěti odehraných partiích jsme vedli sice jen 3 : 2, ale jak Jakub Vančura, tak Petr Hubík stáli na výhru. Na 6. šachovnici hrál černými kameny „francouzskou“ Dominik Večeřa, ale Radek Baštinec přece jen potvrdil větší herní zkušenost a partii vyhrál. Radkova dcera Hanka bojovala na 7. desce s Jakubem Vančurou, který přesto, že šachy nehraje tak dlouho jako Hanka, dokázal solidní hrou Haničku přehrát. Jakub má poměrně dobrou znalost šachových zahájení, tentokrát hrál Čigorinův systém Dámského gambitu. V poslední partii, hrané na 4. šachovnici se spolu utkali kolegové z jednoho šachového družstva, Sokola Pravčic. Na šachovnici však probíhal ostrý souboj. Bílým figurami hrál Jaroslav Pecháček proti Petrovi Hubíkovi, který hrál „francouzskou“. Petr Hubík hrál velmi pozorně, nespěchal a soupeře dokázal ve věžové koncovce pěkně přehrát. Poslední partie tak dala zápasu družstev Postoupek konečnou podobu, Sokol Postoupky „C“ porazil Sokol Postoupky „D“ 5 : 3! Na závěr chci poděkovat všem hráčům za přístup k uvedenému zápasu. Mohu říci, že mě nikdo nezklamal, podobný výsledek jsem očekával a je zasloužený. Příště hrajeme zápas v Loukově a já věřím, že sestava našeho družstva bude přece jen silnější, jen tak máme velkou šanci odvézt si z hřiště soupeře nějaký bod. Honza Štefek

2. liga F: Sokol Hošťálková - Postoupky A 5.5 - 2.5

Tým Postoupky A je oproti minulé sezóně slabší. Soupeř hrál v plné síle, proto byli domácí jasným favoritem.
Romča prohrál s Pepou Mudrákem po chybě v koncovce. Marťa Bačák měl s Ondrou Karlíkem čistého pěšce víc, pak však podcenil plán soupeře s postupem volným pěšcem a prohrál. Já jsem s V. Palou v zahájení přehodil tahy a stál špatně, pak mi soupeř chybu vrátil. Ve dvojsečné koncovce skončila partie věčným šachem. Pavel přehrál ve věžovce Honzu Malčánka a slavil naši jedinou výhru. Libor nastoupil za áčko po dlouhé době. Pepu Bednaříka měl poraženého, v koncovce jej však zradila technika, proto remis. Mara po zajímavé partii zaznamenal remízu s Jirkou Hodovským. Honza a Tomáš prohráli - Honza ani nevím jak, špatně stál poměrně brzy. Tomáš přešel do koncovky s horším jezdcem proti dobrému střelci a v ní udělal poměrně brzy rozhodující chybu.
V zápase jsme rozhodně nezazářili, ovšem měli jsme to těžké. Soupeř potvrdil svou roli favorita a ačkoliv jsme při troše štěstí po bodech sahat mohli, prohra byla zasloužená.

Martin Dungl

PS: Letos patrně nebudu psát dlouhé články.Doplnit své postřehy můžete v komentářích. Fakta (sestavy a ratingy) naleznete vždy zde.

ZKP 1. kolo Francova Lhota - Postoupky B: 5,5 – 2,5

V prvním kole nás čekal jeden ze dvou dlouhých výjezdů, a to na půdu Francovy Lhoty. K týmu, který posílil o čtyři kvalitní hráče a z kandidáta na sestup je najednou aspirant na postup. A protože se mně před zápasem množily omluvenky jako houby po dešti, nedalo se předpokládat, že bychom byli v zápase favorité. Nakonec jsme se sešli ve správném počtu a mohli jsme vyrazit. Po cestě nás mírně překvapila objižd´ka ve Vizovicích, ale i tak jsme dorazili včas a zápas mohl začít. Domácí nasadili kompletní základní sestavu, my jsme vyrazili do boje s polovinou hráčů základu doplnění o hráče až ze 16. a 18. místa soupisky. Rozdíl v průměrném Elu sestav byl propastných 2057 vůči 1788. Ze zápasu se tak stala mise „zachraň se kdo můžeš“. Na mnohých deskách to tak ale dlouho nevypadalo a všichni podali bojovný výkon. Jako první skončil Mira Rakušan (1), když jeho soupeř rozvinul smrtící útok na Mirkova krále. Jeho úloha byla ale nesmírně těžká proti soupeři, který je schopný trestat i drobné nepřesnosti. Jako druhý jsem skončil já (4), když po hromadných výměnách jsem v přibližně rovné pozici nabídl remiz. Soupěř nabídku přijal, i když měl nejspíš více šancí jak usilovat o výhru než já. Pan Štefek (8) postavil nadějnou pozici s aktivní figurovou hrou, ale na realizaci drobné výhody si příliš nevěřil, takže také remiz. Dalšího půl bodu přidal Ondra Kašpárek (5). Jeho partie za celou dobu výrazněji nevybočila z rovnováhy a proto podepsal nerozhodný výsledek. I když vzhledem k daleké cestě na zápas ho „pouhý“ půlbod zcela neuspokojil. Aby netrhal partu, tak stejný výsledek zapsal i Petr Večeřa (2). Přežil krizi, když po zahájení nestál úplně nejlíp. Podařilo se mu hru víceméně vyrovnat a ze vzniklé koncovky už ho soupeř nechtěl zkoušet. Následovaly dvě prohry, když Pavel Večeřa (7) doplatil na svého špatného střelce, kterého musel nakonec odevzdat za volného pěšce a bylo po partii. Petr Dvořák (6) měl dojem, jako kdyby hrál proti zosobněným šachovým knihám. Jeho soupeř se učebnicově zbavil nepříjemné vazby, zahnal Petrovy figury do defenzivy a nastoupil do rozhodujícího útoku. Jako největší bojovník dne se ukázal Honza Netušil (3). V koncovce V+J proti V+S svého pasivnějšího jezdce krásně vykompenzoval rozpohybováním pěšcové majority na dámském křídle. Tento postup vedl ke „ztrátě“ pěšce, ale také k odříznutí soupeřova krále, který nemohl přispěchat na pomoc na druhé křídlo. Honza ještě vyměnil svého jezdce za střelce, zkušeně se vyhnul nastražené léčce s braním pěšce a soupeři nezbylo nic jiného, než přijmou nerozhodný výsledek. I když výsledek je celkem jednoznačný, předvedená hra nebyla úplně špatná. Hodnotit prohraný zápas jako úspěch nejde, ale mohl by nás pozitivně namotivovat do dalších bojů.