Open Kroměříž 2015

V termínu 6. - 10. 5. 2015 se uskutečnil již 4. ročník Open Kroměříž. Turnaj se hrál také jako Memoriál Pavla Slavíka, přebor Sokolské župy Hanácké a okresní přebor. Turnaj se odehrál v prostorech Bezměrovského dvora, sponzorem turnaje byla firma TDZ Turn.

Na Open Kroměříž dorazilo 50 šachistů ze čtyř zemí. Pro šachisty byl připraven bohatý doprovodný program, obnášející tenisový turnaj, turnaj v bleskovém šachu nebo grilování. Prvních 8 šachovnic bylo přenášeno on-line. Nejvýše nasazenými borci byli IM Jan Sosna (2351), FM Josef Mudrák (2299) a IM Evgenij Piankov (2277), všichni tři taktéž úlohu favoritů úspěšně prokazovali. První dva uvedení okupovali po celý turnaj dvojici prvních stolů. IM Piankov po hrubé chybě prohrál hned v prvním kole s Jozefem Wasikem z Polska, zahájil však stíhací jízdu a po sérii čtyř výher se čelu opět přiblížil. IM Sosna a FM Mudrák měli mezitím za sebou oba čtyři výhry a vzájemnou remízu. V posledních dvou kolech oba postupně čelili rozjetému IM Pinakovovi a v horších pozicích zachránili remízu. Zvláště 85-tahová partie Mudrák-Piankov z posledního kola byla ozdobou turnaje. V konečném pořadí tak zvítězil IM Jan Sosna (Slavoj Poruba, 6b) o půlbod pomocného hodnocení před FM Josefem Mudrákem (Slavia Kroměříž, 6b), kterému vítězství v Open Kroměříž každoročně uniká. Další pořadí bylo 3. Martin Dvořák (Slavia Kroměříž), 4. IM Evgenij Piankov (Sevastopol, UKR), 5. Miloslav Vanka (Caissa Úholičky), 6. Martin Nehyba (Sokol Skalička), 7. Petr Blaha (ŠK Staré Město), 8. Petr Petřík (Slavia Kroměříž, všichni 5b).

V kategorii juniorů zvítězil Miroslav Rakušan (Sokol Postoupky), v kategorii starších žáků se radoval teprve 12-letý Martin Nehyba , nejlepším mladším žákem byl Pavel Opluštil (Sokol Postoupky) a nejlepší ženou se stala Julie Richterová (Šachy Zastávka). Okresní přebor byl doménou borců Slavie Kroměříž, kteří se umístili na prvních třech místech. Nejlepší z nich byl FM Mudrák. Přebor Sokolské župy Hanácké se směnil v přebor pořádajícího oddílu Sokol Postoupky, v němž zvítězil Tomáš Dvouletý (4.5b). Výsledková listina ukázala, že nejsilněji obsazenou doprovodnou kategorií byli senioři. Zvítězil IM Piankov, o pomocné hodnocení před Miloslavem Vankou a Petrem Blahou.

K Open Kroměříž neodmyslitelně patří taktéž doprovodné turnaje v tenise a v bleskovém šachu, v obou jde však většině účastníků jistě více o zábavu než o pořadí. Jako nejlepší tenista se ukázal pan František Stojan, který přesvědčivě porazil všechny soupeře. Rychlou a přesnou mysl i ruku v bleskovém turnaji prokázal Martin Nehyba.

Turnaji se v letošním roce nevyhnuly jisté organizační problémy. Stravování v Bezměrovském dvoře jsem se osobně neúčastnil, zpětná vazba účastníků však byla negativní. Taktéž rozlosování třetího kola se nepovedlo, zrychlený švýcarský systém byl špatně nastaven. Z těchto věcí si beru poučení a udělám vše pro to, aby se neopakovaly. I přes zmíněné mouchy věřím, že se většině účastnic a účastníků turnaj líbil stejně jako mně a odnesli si z něj příjemné šachové i nešachové zážitky. Budu se těšit za rok!

Konečné pořadí
Odehrané partie
Fotogalerie - Sokol Postoupky a Michael Věžník

Martin Dungl

Trojice vítězů. Zleva 3. Martin Dvořák, 1. IM Jan Sosna a 2. FM Josef Mudrák.

Postoupky A, hodnocení - závěr

Z předchozích dvou hodnotících článků to je asi již patrné. Sezóna byla po některých stránkách velmi úspěšná a po některých velmi neúspěšná. Měli jsme papírově nejsilnější sestavu v historii, podařilo se nám prvních pět zápasů, kdy jsme hráli ve stabilní a silné sestavě, byli jsme namotivovaní, vyhrávali jsme. Pak se ukázala i druhá věc - najednou chyběla vůle hrát a bojovat v každém zápase, těšit se na každou šachovou ligovou neděli, byť třeba o nic nejde, a hrou se prostě pokaždé bavit. Výsledkem bylo pět výher, šest proher a šesté místo, které je v silné konkurenci rozhodně úspěchem.

Myslím si, že určitý výpadek v účastech nebyl pouze záležitostí této sezóny, ale fakt, se kterým je u naší generace třeba počítat do budoucna. Je to umocněno i tím, že hodně hráčů čekají životní zlomy. Na slovo "každý" byl v předchozím odstavci kladen důraz - nepochybuji, že nás šachy pořád baví a rádi si zahrajeme většinu zápasů, ty, které nám nebudou s ničím závažným kolidovat. To však není vždy. A je to tak přirozený stav. Klade však nároky na rozšíření kádru a nalezení dalších silných hráčů, pro které bude zápas áčka svátek. Doufám, že v příští sezóně postavíme silný a bojovný tým, který se každý zápas bude rvát s chutí, byť ne ve zcela stabilní sestavě.

Přeji spoluhráčům i čtenářům hezké léto, ideálně okořeněné úspěšnou účastí na nějakém turnaji.

Martin Dungl

Postoupky A, hodnocení - výkony hráčů

Přistupme nyní k hodnocení jednotlivých hráčů.

1. Martin Dvořák (rating 2225, 3 body, 8 zápasů, performance 2215). Marťa nenavázal na úspěšný loňský rok a s trochou nadsázky výsledkově kopíroval naše soupeře (tj. když jsme prohráli, Marťa vyhrál a naopak). Po výhře v prvním kole se mu kriticky nedařilo, prohrál 4x v řadě, z toho 2x v podstatě zbytečně. Pak si dal pauzu a závěr se mu již podařil. I přes výpadky si udržel vysoké perfo a takřka se dostal na svůj standard. Je tak jasné, že jeho potenciál leží vysoko.

2. Mikhail Ivanov (rating 2380, 1.5/2). Michail byl jistotou a dvakrát výrazně pomohl k naší výhře. Škoda, že nastoupil pouze dvakrát.

3. Martin Bačák (2138, 3/8, 2096). Ani druhý Martin asi nebude s výkony spokojen. Zaznamenal 4 prohry (nezvyk), většinou z dobře rozehraných partií. Hrál s kvalitními soupeři, a tak lze výsledek hodnotit jen jako mírný neúspěch.

4.  Ondřej Karlík (2138, 2.5/6, 2144). Ondra odehrál lepší standard. Ačkoliv to nevypadá, hrál stabilně, čtyři z jeho pěti neúčastí byli dány jinými šachami. Jeho výhra proti Prušánkám byla nádherná, proti Slavii s Cagašíkem neúspěšně zariskoval pro tým a bojovným vyklikařením v Třebíči by měl jít mnoha hráčům příkladem.

5. Roman Brázdil (2119, 4.5/11, 2106). Romča jako jediný odehrál všechny zápasy. Po výborném úvodu (3.5/5) následovala rychlá remíza, čtyři prohry v řadě (všechny po špatných výkonech) a rychlá remíza. Tím Romča v podstatě kopíroval výkony týmu. Dohromady se jedná o mírný neúspěch. I přes horší výkony v části sezóny byl Romča hlavním tahounem týmu, za což má mé uznání.

6. Pavel Navrátilík (2100, 3.5/10, 1989). Pavlovi se sezóna nepovedla. Stejně jako Romča kopíroval výsledky týmu - po začátku, kdy hrál standardně, následovaly tři prohry v řadě. Pavlovi se sezóna nepovedla. Může za to jistě i fakt, že měl většinou černé figury. Doufám, že zase získá chuť do šachů a dobré výsledky přijdou společně s ní.

7. Jan Palášek (1956, 5/9, 2072). Honza opět oproti loňsku výkonnostně skočil (samo sebou nahoru). Pochopil, že s hráči 2100 může hrát minimálně rovnocenně - a k ničemu je nepouštěl. Na druhé straně, nedokázal se prosadit proti slabším hráčům, kteří šli do partie s cílem remizovat. Je to i důsledkem toho, že Honza hraje poctivé šachy, v podstatě bez kavárenských prvků. Výsledkem je tak šest remíz, dvě výhry a jedna prohra. Remízy (i prohra) však následovaly vesměs po lepších (i vyhraných) pozicích. Vidím tak u Honzy velký potenciál. Doufám, že i v příštím roce za áčko něco odehraje. 

8. Martin Dungl (2105, 5.5/10, 2071). V lize jsem hrál nesmlouvavě a jediná remíza toho budiž důkazem. Hrál jsem 8x černými. Proti Lipovci jsem (kvůli zápasovému stavu) lámal rovinu a v Brně jsem neměl vůbec hrát, jinak jsem hrál lehce nad svůj rating, což považuji za standard.

9. Karel Mitura (2135, 4/5, 2266). Výsledkový krasavec a nejlepší hráč týmu. Jako host jezdil obětavě až z Těšína, jednou dokonce v horečkách. Jeho styl "postavit standardní pozici plnou možností a tam tu dvoutisícovku prostě přehrát" by měl být inspirací všem rádobyteoretikům. Karel za Postoupky neprohrál a jeho výsledek nesnižuje ani fakt, že hrál všechny své partie bílými.

10. Petr Večeřa (2025, 4/7, 2027). Večis hrál přesně na svůj rating, což je asi méně, než jsme od něj po posledních dvou nadstandardních sezónách očekávali. Slabší soupeře přehrával díky dobré technice, některé jeho chyby se silnějšími byly však v podstatě zbytečné.

13. Jan Netušil (1807, 2.5/4, 2128). Honza byl důležitým mužem sestavy a je příslibem pro budoucnost týmu. Ukázal, jak je jeho styl, kterým občas remizuje se slabšími hráči, užitečný proti hráčům silnějším. V lize ani jednou neprohrál, jednou vyhrál a odehrál kvalitní partie. Jedna kaňka na výkonu je detail :-).

15. Aneta Tomečková (1757, 1/3, 1859). Aneta obětavě nastupovala, i když s áčkem asi (pochopitelně) moc nepočítala a má hodně jiných aktivit. Ze tří partií se silnými soupeři získala bod, který byl pro tým velmi důležitý.

Marek Machalík, Miroslav Rakušan, Vladimír Opluštil a Petr Dvořák odehráli po jedné partii a svorně utržili po jedné prohře.

Celkově jsme měli 40 bodů z 87 partií s průměrným ratingem soupeřů 2106, což je nejméně za dobu, kdy dělám kapitána. Loni to bylo 41 bodů. Náš výkon stačil na performance 2070, což je taktéž málo (pro srovnání, loni to bylo 2072, předloni 2127 a předtím v KP 2110). Prvních 10 hráčů odehrálo 76 partií s performance 2101, další hráči odehráli 11 partií s performance 1910. Kvalitu výkonů jsme z hlediska udržení rozdělili do zápasů lépe než loni, sezóna tak nebyla tak vyhecovaná.

Dodejme, že Marťa Dvořák, Marťa Bačák, Ondra Karlík a Večis dříve odehráli v podstatě celou sezónu, letos však "jen" po řadě 8, 8, 6 a 7 zápasů. Rozumím tomu, šachy na naší úrovni mají být koníčkem, ne povinností. Navíc nebýt kapitán, odehrál bych taky méně. S nižší účastí dosavadních tahounů se však tolik nepočítalo a bude nutno do budoucna kádr doplnit mladší generací.

Martin Dungl

Postoupky A, hodnocení - průběh sezóny

Na zhodnocení sezóny jsem si úmyslně nechal časový odstup. Ročník 2014-2015 byl do jisté míry přelomový a pro učinění příslušných závěrů jsem si nechal mnohé dozrát v hlavě. Než se k závěrům dostaneme, popíšu průběh sezóny a zhodnotím výkony jednotlivých hráčů. Pro přehlednost je téma rozděleno do více článků.

Průběh sezóny

V předchozím roce jsme se zachránili doslova v hodině dvanácté a předvedený výkon měl jen stěží druholigové parametry. Opustil nás dlouholetý host Jarda, tak jsme museli posílit. To se podařilo - do našeho kádru se vrátil host Ondra Karlík a nově za nás začali hrát hosté Karel Mitura a zejména velmistr Michail Ivanov, který vyhrál loňský Open Kroměříž. Kromě těchto tří posli bylo na soupisce sedm ligami ostřílených borců, ochotných nastoupit v podstatě vždy. Tito byli doplněni kvalitními náhradníky, stabilně nastupujícími v krajském přeboru. Ratingovým průměrem 2170 jsme byli asi ve středu pole soupeřů. Co si přát více?

Cílem bylo jako vždy hrát klidný střed tabulky, respektive udržet se co nejdříve. Hratelné soupeře jsme měli zvláště v první části soutěže. Proto bylo jasné, že na podzim musíme zabrat. V prvním kole jsme jeli do Třebíče. Místní tým byl favoritem a zvítězil 5-3. Jedno auto přijelo asi o půl hodiny později a některé naše prohry byly doslova zbytečné. Partie jsme rozebrali a řekli si, že takto ne. Doma se Zlínem B jsem cítil důležitost zápasu a věděl, že vyhrát prostě musíme - proti oslabenému soupeři se to povedlo v poměru 5-3 (na konci soutěže se ukázalo, jak důležitý výhra to byla). Remízovou premiéru za nás zaznamenal GM Ivanov. Podobně jsme přistoupili i k zápasu v Ořechově, kde mohlo nastoupit všech prvních deset hráčů. Opět s velmistrem v sestavě jsme vyhráli 5.5-2.5, a to jsme ještě domácí hráče v mnoha partiích vypustili. V předvánočním domácím zápase s Prušánkami jsem látal sestavu do poslední chvíle, za cenu obětí více hráčů se však podařilo udržet ji silnou - a výsledkem 5-3 jsme prodloužili sérii výher. V Hustopečích jsme v lednu nastoupili bez tří opor, přesto jsme proti outsiderovi na vlně euforie vyhráli 5.5-2.5, bez prohry. Měli jsme tak z prvních 5 kol 12 bodů, což většinou stačí k záchraně, a okupovali třetí místo tabulky.

Idylický úvod vystřídala krize. Tlak na tým pominul a hráči začali před ligou upřednostňovat jiné aktivity. Navíc jsme 4x v řadě dostali papírově silné soupeře. Se Slavií jsme doma prohráli 2.5-5.5. Na Moravské Slavii v Brně jsme prohráli dokonce 0.5-7.5. Soupeř byl jasný favorit, o tom žádná. Ale přesto to byl pro mě životně nejhorší zápas za áčko. Do poslední chvíle nebylo jisté, bude-li nás osm. Většina hrajících podstoupila různé oběti. Jeli jsme jen jedním autem. Zápis o utkání jsem spálil. Protikanárovský půlbod zaknihoval Honza Palášek. S Loko Brno B jsme doma prohráli 2-6, ale bojovalo se již lítěji a v zápase se ukázala vyšší kvalita soupeře. Další kritický zápas byl ve Starém Městě proti jejich béčku. Tabulkou jsme se propadli, bylo jasné, že body budou potřeba. Bohužel, náš hráč na nedělní ligu zapomněl (!), tak jsme hráli v sedmi. Kuriózně hrál v sedmi taky velmi oslabený soupeř - a tak jsme si to rozdali "na férovku". Prohráli jsme 4-3. Doma s Lipovcem jsme se sešli konečně v kvalitní sestavě, úvod zápasu se však nevyvedl - brzy jsme po hloupých chybách prohrávali 0-3. Zápas skončil 5-3 pro hosty. Před posledním kolem proti již jistě sestupujícím brněnským Vinohradům byla situace taková, že jsme potřebovali bodovat - tabulka se vyrovnala a Zlín B by v případě vítězství nad Starým Městem mohl jít před nás a odstoudit nás k sestupu. Sestava se opět kvalitní neposkládala a na začátku zápasu došlo k pár rychlým remízám. Vyhrálo se nakonec 5-3, zejména díky výbornému výkonu náhradníků. Sestava, rychlé remízy, absence článku na blogu... - i přes výhru to dobře ilustruje stav, ve kterém Postoupky A dohrávaly sezónu. 

První polovina sezóny se povedla, druhá ne. Záchrana nakonec byla pohodlná, ale rozhodl o ní v podstatě jeden zápas se Zlínem. Oproti původním předpokladům jsme v sestavě tvořené z prvních deseti hráčů soupisky odehráli jen 5 zápasů (1.-4. a 10. kolo). V ostatních duelech jsme se dávali dohromady velmi improvizovaně a fakt, že v sedmi jsme hráli jen jednou, a to ještě nedopatřením, považuji za úspěch. Stálo mě to však hodně přemlouvání, které nechci absolvovat znovu. 

Abych zakončil v optimističtějším duchu - povedené poslední kolo nás vyneslo do první poloviny tabulky a šesté místo je víc, než v co jsme mohli doufat. Jak napovídá tabulka, v soutěži byly tři kluby silné nebo velmi silné, dva velmi slabé a sedmičlenný "zbytek". Postupující Moravská Slavia Brno bude jistě patřit k lepším týmům i v 1. lize.

Martin Dungl

GP Boršice

• výsledky: H+D14, H+D12, H+D10

Třetí díl Krajského přeboru žáků v rapid šachu zavítal do Boršic. V místním kulturním domě se sešlo 92 hráčů a hráček. Hrálo se ve třech věkových kategoriích, švýcarským způsobem na 7 kol, tempem 2x20 minut na partii. Turnaje se zúčastnila také devítičlenná výprava Sokola Postoupky. Ve všech kategoriích jsme měli svá želízka v ohni.

V nejmladší kategorii do 10 let prokázal svůj nesporný talent Dominik Večeřa, který získal plný počet 7 bodů a suverénním způsobem zvítězil v celém turnaji. Hana Baštincová skončila celkově na 5. místě a také s přehledem zvítězila v kategorii dívek. Dobrého výsledku dosáhl také Lukáš Vaňhara, který skončil na 11. místě. V kategorii do 12 let sice Pavel Opluštil neobhájil svá předchozí dvě turnajová vítězství, přesto jej mohl těšit zisk bronzové medaile. Navíc v kategorii dívek vybojovala stříbro Zdeňka Jordová a bronzovou medaili přidala ještě Karla Pospíšilová. Medailovou žeň pak dokonali v nejstarší kategorii do 14 let dvěma třetími místy David Opluštil a Lucie Vaňharová.

Celkem tak naši hráči a hráčky získali rekordní počet sedmi medailí v jednom turnaji. V celkovém hodnocení Grand Prix je pořadí také velmi příjemné. V kategorii H10 je Dominik Večeřa zatím na 6. místě, ale s reálnou šancí zaútočit na medailové příčky. Mezi dívkami kraluje Hana Baštincová, která si již zajistila celkové prvenství a zároveň účast na MČR. V kategorii H12 je v čele Pavel Opluštil a před posledním turnajem má již také jistotu postupu na MČR. Mezi dívkami drží druhou postupovou příčku Karla Pospíšilová,  Zdeňka Jordová je celkově pátá. V kategorii do 14 let vede David Opluštil a také on již má blízko k jistotě postupu na MČR. Na druhém místě je pak mezi dívkami Lucie Vaňharová. V soutěží družstev pak drží Sokol Postoupky druhé místo.

opl

11. kolo RPKM Sokol Kvasice - Sokol Postoupky „C“ 5 : 3

Do Kvasic jsme jeli v nejslabší sestavě za celou sezónu. Měl jsem jako kapitán problém sehnat na zápas 8 hráčů. Vůbec poprvé nastoupil v našem „céčku“ desetiletý Dominik Večeřa, hrál i Miloš Bouda, který zatím neuhrál ani bod a na 8. desce hrál podruhé mladý a talentovaný hráč, Jakub Vančura. Po příjezdu do Kvasic jsme se dověděli, že kapitán domácích Josef Stašiak má vážné zdravotní problémy a tak mi byla přidělena i funkce rozhodčího. Na zápas jsme nastoupili v této sestavě: 1. Peška Antonín, 2. Štefek Jan, 3. Kunc Miroslav, 4. Večeřa Pavel, 5. Tomeček Marián, 6. Večeřa Dominik, 7. Bouda Miloslav, 8. Vančura Jakub. Mým přáním bylo, abychom uhráli alespoň 2,5 bodu. Zhruba po hodině a půl kapituloval na 4. šachovnici hrající Pavel Večeřa. První příjemné překvapení se zrodilo na 1. šachovnici, kde Toník Peška opět exceloval a pěknou hrou remízoval se silným hráčem Kvasic, Petrem Špaňhelem. Tak tady jsem s půlbodem nepočítal!! Činil se i Miloš Bouda, který se také rozešel se soupeřem smírně. Po třech odehraných partiích stav 1 : 2 nebyl úplně špatný. Dominik Večeřa hrál s bílými figurami, brzy ztratil dva pěšce a partie se jednoznačně vyvíjela ve prospěch soupeře. Ten si vytvořil postupem svých volných pěšců podstatně lepší pozici a Dominika přehrál. Jakub Vančura měl také na 8. šachovnici těžkého soupeře, hrál na hranici svých možností a také on mnohem zkušenějšímu a vyhranějšímu soupeři podlehl. Po pěti odehraných partiích byl stav 1 : 4 v náš neprospěch a já jsem tušil debakl. Bohudík, v závěru jsme „zabrali“. Mirek Kunc ani v 11. partii za náš tým neodešel poražen, nabídl remízu, tu soupeř nejdříve odmítl, ale později se ukázalo, že postavení na šachovnici je vyrovnané a soupeři si bod dělili. Vzhledem k tomu, že soupeř Mirka měl nejen bílé kameny, ale také zhruba 400 „elobodů“ navíc, je výsledek našeho hostujícího hráče úctyhodný! Na mojí 2. šachovnici se hrál dámský gambit, soupeř rychle vyrovnal hru, pak přišly ale výměny, které inicioval soupeř, ty pozici značně zjednodušily a postavení na šachovnici mělo remízový ráz. Soupeři jsem nabídl remízu a ten ji bez váhání přijal. Radostně uzavřel svoji sezónu i Marián Tomeček, který vymyslel na šachovnici vtipnou kombinaci a přesto, že hrál černými kameny, svého soupeře pěkně přehrál. Tak se zrodil poměrně lichotivý konečný výsledek 3 : 5. Na zpáteční cestě jsem ještě zavítal do Lutopecen, kde o záchranu bojovaly domácí Lutopecny s Litenčicemi. Jen půl bodu chybělo hráčům Lutopecen k definitivní záchraně, skončili by desátí. Remíza je odsunula na 11. místo v soutěži a zřejmě také k sestupu do nižší soutěže. Na závěr děkuji všem naši hráčům za velmi pěkný výsledek, hrou našich hráčů jsem byl potěšen. Přestože budu ještě hodnotit právě ukončenou sezónu jako celek a také i výkony jednotlivých hráčů, rád bych už nyní poděkoval hostujícím hráčům z Holešova, Toníkovi Peškovi, Mirkovi Kuncovi a Mariánovi Tomečkovi za jejich výsledky a výkony, které se výrazně promítly do konečného postavení našeho „céčka“ v tabulce Regionálního přeboru okresu Kroměříž. Činím tak proto, že v příští šachové sezóně budou jmenovaní hráči reprezentovat v Regionálním přeboru okresu svůj mateřský oddíl. Věřím tomu, že si všichni najdete aspoň trochu času na nějaký šachový turnaj, který vyplní nastávající šachové prázdniny. V případě, že tak učiníte, přeji Vám za šachovnicí pěkné výsledky, Honza Štefek

ZKP: ŠK Zlín C: Sokol Postoupky B 6,5:1,5

K dnešnímu poslednímu kolu ZKP jsme stejně jako vloni zajížděli do Zlína. Stejně jako vloni jsme nasadili naše mládí. Problémy se setavou byly značné a tak nakonec hrála sestava: 1. Petr Bačák, 2. Miroslav Rakušan, 3. Jan Netušil, 4. Petr Dvořák, 5. Michal Scheichenost, 6. David Opluštil, 7. Tomáš Pecháček, 8 Pavel Opluštil. Stejně jako vloni se utkali na poslední šachovnici náš Pavel a Kryštof Suchánek. Stejně jako vloni stál Pavel jasně na výhru. Letos dokonce dával čtyřtahový mat. Jenomže stejně jako vloni místo bodu, nezískal nic, protože prohodil tahy a prohrál. David (6.) se spokojil s remízou a Michal (5.) soupeři věnoval zadarmo pěšce a pak ještě něco. prohrávali jsme tak 0,5:2,5. V dalším průběhu přidali ještě dvě remízy Petr (4.) a Honza (3.). ostatní borci na své soupeře nestačili. Utrpěli jsme tak nejvyšší prohru v soutěži. Přesto jsme udrželi pěkné sedmé místo. opl