ZKP 3. kolo: St.Město C – Postoupky B A: 4 – 4

Po zisku prvního bodu v minulém kole nás čekat nelehký úkol pokusit se dovézt nějaké body ze Starého Města. Pracovní a rodinné povinnosti a také nemoc se vyřádili na naší sestavě, takže jsme odjížděli opět jen se čtyřmi hráči základní sestavy. Naštěstí domácí také „nechali odpočívat“ některé své opory, přesto jsme určitě nebyli favorité. Jako první vybočila z rovnováhy partie na poslední desce. Pavel Opluštil zaparkoval svého jezdce blízko soupeřova monarchy na h7. Bohužel toto umístění nebylo vůbec štastné a bez figury bylo jen otázkou času, než se bude muset vzdát. Největší elový rozdíl byl na šesté desce (více než 400 bodů), kde nastoupil David Opluštil proti Radovanovi Studenému. David se do partie pustil nebojácně a po zahájení stál nadějně. Bohužel se projevil rozdíl ve zkušenostech a herní síle a David poztrácel materiál a prohrál. Ale byla to pro Davida velmi těžká úloha a věřím, že pokud na sobě ještě zapracuje výsledky se určitě dostaví. V poměrně rychlém sledu skončily další tři partie. Bod na naši stranu přidal Ondra Kašpárek (5), když ve vyrovnané pozici dal soupěři příležitost udělat chybu a ten tuto možnost využil. Honza Netušil (2) nenašel skulinu ve Skandinávské obraně pana Šmída, takže dělba bodu. Mira Rakušan (1) hrál s věží a jezdcem proti dvěma střelcům a tito se ukázali silnější, než kvalita. Skóre na 4:2 upravil svou remízou Honza štefek (7). Podle svých slov to nezahrál zrovna dobře, ale hrozící postup a + b pěšce v kombinaci se špatným časem soupeře na půl bod stačili. Zbývající dvě partie jsme potřebovali vyhrát. Vladimír Opluštil (4) pozval svého soupeře do komplikované pozice s oboustraným útokem na krále. V zápletkách se zorientoval lépe a rozhodnout o osudu utkání jsem tak musel já (3) v duelu kapitánů. Ze zahájení jsem černými dosáhl až půlhodinového časového náskoku a minimálně vyrovnané pozice. Toto se mi podařilo zúročit v zisk pěšce a vznikla koncovka mého střelce a jezdce proti dvojici střelců. Vytvořil jsem si volného pešce, kterého zastavila až oběť figury. V tu chvíli už na šachovnici zbývali jen dva pěšáci na každé straně a trochu to zavánělo matováním se střelcem a jezdcem. Této disciplíně jsem se vyhnul vpádem krále do bílého tábora a konečné skóre se tak zastavilo na 4:4. Všichni podali bojovný a týmový výkon a bod z tohoto zápasu je úspěch. V průběhu utkání tahali za delší konec spíše domácí, ale byly i okamžiky, ze kterých se dalo vytěžit víc. V konečném souhrnu je remíza spravedlivá a zasloužená, protože oběma týmům k vítězství chyběl jeden další kvalitní výkon. Tom