V červnu je tradiční čas na MČR družstev mladších žáků. Nám se podařilo na toto mistrovství postoupit z krajské kvalifikace. Dobrou zprávou bylo, že se turnaj konal v Olomouci a mohli jsme tak denně dojíždět. Oproti loňské účasti v Klatovech nám zůstali v týmu tři hráči, takže celá polovina družstva byla nová. Těsně před turnajem nám ještě onemocněla Petra Večerková a tak jsme museli narychlo povolat Lucku Vaňharovou, pro kterou to byl křest ohněm. Nejen proto jsme odjížděli bez výraznějších ambic. Když se mě rodičové na místě ptali jaký je cíl, uvedl jsem: Neskončit poslední. Věřil jsem, ale že pokud hráči budou bojovat, tak mohou z 28 týmů skončil v druhé desítce.
Nastoupili jsme v této sestavě: 1. David Opluštil (5), 2. Filip Zavadil (3), 3.Tomáš Pecháček (1,5), 4. Tadeáš Šruc (3,5), 5. Pavel Opluštil (6), 6. Lucie Vaňharová (3).
V 1. kole nás čekal Šachklub Tábor s kterým jsme prohráli 1:5. Premiérový bod si připsala překvapivě Lucka. V druhém kole nás čekal obhájce prvenství z Klatov a dopadlo to stejně, jen bodoval Pavel. V kole třetím již jsme očekávali vítězství. Hráli jsme s domácím A 64 Grygov. Tento zápas ale ukázal, jak je tým nezkušený a jak bude těžké vyhrát jakýkoli zápas. Remizovali jsme 3:3, když vyhrál David, Tadeáš a Pavel.
Začínal jsem tušit, že úspěch v turnaji bude, když vůbec nějaký zápas vyhrajeme. V kole čtvrtém nás čekala Novoborská šachová akademie. Opět jsme prohráli, tentokrát 2:4, po strašných hrubých chybách. Zvítězili jen Filip a Pavel. V pátém kole jsme narazili nejslabší tým mistrovství Zastávku u Brna. Partie byly rozehrány naprosto tragicky. Vypadalo to, že prohrajeme 1:5. Lucce se podařilo zvítězit, i když měla dámu méně. David připsal druhý bod, ale to už jsme prohrávali 2:3. Rozhodoval Filip, který měl o pěšce méně a horší čas. Přesto dokázal zápas otočit a zachránit nás od blamáže. Po této remíze už bylo jasné, že to bude tuhý boj o poslední místo. Naši nestačili ani na Karlovy Vary 1,5:4,5, když vyhrál David a Tadeáš dostal pat.
V rámci motivace "malej Večis" slíbil všem, že je někam pozve, když vyhrají další zápas 6:0. K našemu překvapení jsme dostali za soupeře Rychnov nad Kněžnou, který se pohyboval někde ve středu tabulky. Zjistil jsem, že Rychnovu byly kontumovány všechny partie, jelikož nemají zaregistrovaného Poláka, hrajícího na první desce. Polák nastoupil i proti nám. Zápas jsme prohráli 0:6 a odjeli domů. V neděli ráno měl Rychnov všechny body zpátky. Večisovi jsem naznačil, že nemá dávat takové sliby a že měl štěstí. Turnaj jsme dohráli v hlubokém útlumu, když jsme ještě nestačili na Skaličku 2:4 ani na Planou 2,5:3,5. Nakonec byl nejšťastnější Tomáš Pecháček, kterému se konečně podařilo získat aspoň půl bodu a tak se mu nemohla Nikolka (jeho mladší sestra) posmívat, že všechno prohrál. Už zbývalo jen se modlit, aby Zastávka v posledním kole náhodou nezvítězila a neskončila ještě před námi. Zastávka ovšem prohrála a tak byl cíl "splněn". Neskončili jsme poslední. Když jsem si přečetl ještě jednou pořadí na chess-resultu, tak jsem zjistil, že Rychnovu zase všechny body odebrali. Takže nakonec jsme i my utrpěli výhru a s pěti body skončili na 26. místě. Jen by mě zajímalo, co na to " malej Večis".
opl
Žádné komentáře:
Okomentovat