Jako každý rok se uskutečnil v Pardubicích v rámci festivalu Czech Open sedmikolový turnaj čtyřčlenných družstev. A jako každý rok (již poosmé v řadě) se jej zúčastnil také tým Postoupek. Náš tým Postoupky Muflons byl tentokrát šestičlenný, díky čemuž měl každý kromě Večise dvakrát volno a Večis, který přijel až na víkend, měl volno jednou. Hráli jsme v sestavě Martin Bačák, Jan Malčánek, Martin Dungl, Petr Večeřa, Marek Navrátil, Jan Netušil. Naše nasazení (38 ze 108) tak bylo nadsazené - v hypotetickém pořadí dle zápasových sestav bychom byli spíše okolo středu startovní listiny.
Začátek byl velmi rozpačitý. Po dvou prohrách se slabšími, avšak ne slabými soupeři (Reaktor Bannewitzka a Slavia Hradec Králové C), a remíze s Příbramským spolkem B jsme se těšili na příjezd poslední posily jako na spásu. Asi jako tento chudák:
Stejně jako muflon na videu, i my jsme chytili druhý dech. S Večisem v sestavě jsme v sobotu zvétězili nad sympatickými týmy Caissa Úholičky B a Chemie Radebeul. V neděli nás čekala Slavia Liberec - na většině jejich hráčů byly stále vidět následky předchozí noci, a tak jsme jednoznačně zvítězili. O úspěchu rozhodovalo příslovečné poslední kolo. V něm jsme v regionálním derby vyfasovali ŠK Zlín - a prohráli jednoznačně v poměru 3-1.
Co se týká výkonů jednotlivých hráčů, spokojen jistě nebude Marťa Bačák (1/5, jen jeden soupeř byl výrazně silnější). Turnaj se naopak docela povedl Honzovi Netušilovi (3.5/5, jen jeden soupeř byl výrazně slabší). Jinak jsme si odehráli každý zhruba to svoje - Honza Malčánek 2.5/5, já 3.5/5, Večis 2/3 a Mara Navrátil 2.5/5.
Celkově zvítězila Zikuda Turnov. My jsme s padesátiprocentní zápasovou úspěšností a skóre +2 obsadili 49. místo. To není žádná katastrofa, úspěch však taky ne. Oproti předchozím rokům jsme bydleli na vojenské ubytovně - ceny tam jsou nižší než na kolejích, pokoje velké a hezké, dost klidu a internet. Je to ovšem daleko od hrací místnosti, tak změnu hodnotím neutrálně. K horšímu se ovšem změnily další věci - Dědek měl zavřeno už chvíli po 20. hodině. A abych k Večisovu pravidelnému Ano, šéfe! z restaurace v Koutech přidal taky něco odjinud, tak:
- Dřevorubce už U dvou zmijí nedělají. Měli dobrá a levná meníčka, ovšem obloha, navíc vznosně nazvaná "salát", v nich chyběla.
- Gambrinus nefiltr v restauraci Derby docela ujde, ovšem já si stejně radši dám pivo. Nesmí to však být Guiness "V Noře", tedy pardubickém Irish pubu. Což o to, pivo by ušlo, ovšem do Nory je radno přibalit si s sebou ochranu*. Když už zmiňuji ochranné prostředky, není tam nouze ani o přátelsky nakloněné šachové fanynky.
- V Myslivně a Derby mají pivo dobré a v Áčku pro změnu levné. Vyberte si.
- Titul pomyslného skokana roku (střemhlav ze skály) uděluji stanu na parkovišti u arény. Při objednání hamburgeru jsem byl vyzván, ať si počkám - asi po 5 minutách se mě slečna servírka otázala, na co čekám. Po odpovědi jsem jí byl usazen (taktéž doslova), že to bude nadýl. A ačkoliv bylo poměrně teplo, stejně upřednostňuji párek v rohlíku chutnající jinak, než jakoby jej čerstvě vytáhli z mrazničky.
* - Nebo alespoň naposlouchat techno v dostatečné hlasitosti. Tamních 120dB spolehlivě vyhnalo všechny hosty a poměrně brzo i nás.
Jinak se turnaj vydařil. Večisovi jsem bohužel nevrátil tenisovou porážku z roku 2013 (dalo by se dokonce říci, že jsem byl zkontumován) - a i to je důvod, proč jsou Pardubice opět za rok mojí jasnou volbou na polovinu července.Martin Dungl
PS: Stojí za to reagovat na dodatek a uvést glosu Marti Bačáka z facebooku:
- Kdyby někoho zajímalo, proč kvůli nám vyloučí Kraj Vysočina ze ŠSČR, sdělím rád naživo.
- Marťa: "Video ukazuje, jak jsou Mufloni blbí a umí se motat jako pitomci kolem jednoduchého řešení." Nezbývá než souhlasit. Příkladů by se našlo vícero z tvorby asi každého z nás, uvedu jeden, mně blízký:
Žádné komentáře:
Okomentovat