HODNOCENÍ SEZÓNY 2016 – 2017 – SOKOL POSTOUPKY „C“

Před sezónou tým Postoupek C měl jen jeden úkol, a to se pokusit udržet v soutěži Regionálního přeboru Kroměříž. Noví a mladí hráči C-týmu měli své osobní úkoly, a to získat co nejvíce zkušeností z partií hraných vesměs se silnějšími soupeři. Ze všech účastníků soutěže jsme měli bezkonkurenčně nejnižší průměr ELA, navíc v sestavě figurovali i např. Kuba Vančura nebo Julča Šimčáková, s kterými jsme moc v průběhu soutěže počítat nemohli kvůli jejich vytíženosti v béčku nebo dokonce áčku. Nakonec se nám cíle podařilo dosáhnout, v soutěži jsme se udrželi a zkušeností jsme nabrali dostatečně. Co se týče komunikace při tvorbě sestav, až na několik malých výjimek vše probíhalo bezproblémově. Když někdo nemohl, většinou se řádně omluvil. Naštěstí jsme na soupisce měli i dostatečné množství hráčů a případně ochotných náhradníků a dokázali jsme reagovat i na krizovou potřebu áčka si vzít nominovaného hráče na zápas C. Flexibilně jsme uměli zareagovat i na nečekané ohlášení nominovaného Pavla Večeři půl hodiny pře začátkem zápasu, že má zdravotní problémy a tudíž nepřijde, a doplnit jeho výpadek náhradníkem. Nesešli jsme se v osmi pouze jednou na zápas v Morkovicích, kdy nominovaný Pavel Opluštil bohužel zaspal a nemohli jsme ho nijak vzbudit. Chtěl bych všechny proto pochválit a všem poděkovat za přístup k nominacím a doufám, že takto budeme pokračovat i v následujících letech. Ohledně průběhu soutěže, vždy jsme patřili při zápasech k outsiderům, jednak věkovým průměrem, jednak průměrným elo ratingem. Náš průměrný elo rating hráčů ze všech utkáních bylo 1178, pro porovnání druhý nejnižší průměrný elo rating měly Milovice Hrad 1492. Mnohdy jsme v jednotlivých partiích nastupovali proti jednotlivcům majícím elo o 400 až 600 bodů vyšší. Nicméně téměř vždy jsme byli po zápase pochváleni jednak za bojovné výkony, ale hlavně za to, že se mladí hráči snažili, nic nevzdávali a jak si Postoupky vychovávají svoji blízkou budoucnost. Zde chci všem poděkovat za bojovnost a osobní statečnost k takovýmto zápasům nastupovat. Celkově jsme skončili na jedenáctém, předposledním místě se ziskem 6 zápasových bodů. Nemá cenu popisovat všechny zápasy, neboť jsme je s výjimkou dvou prohráli po bojovných výkonech, ale objektivně také celkem přesvědčivě. Zmíním pouze ty dva vítězné. Vyhráli jsme nad posledními a sestupujícími Kvasicemi ve 4. kole, kteří v oslabené sestavě prohráli zcela zaslouženě, a pak v posledním kole nad Rusavou, kde jsme měli možnost postavit v průběhu soutěže svoji nejsilnější sestavu a právem jsme tento zápas jednoznačně vyhráli. Z jednotlivých hráčů nikdo nezklamal, bylo vidět, že to nikdo nevypustil a že se snaží ze všech sil. Celkem jsme v soutěži získali 30 partiových bodů. Nejvíce bodů uhrál většinou na 4. šachovnici hrající Valerij Charčenko, který z 11 zápasů získal 7 bodů (4 výhry, 6 remíz, 1 prohra). Následoval ho většinou na 5. šachovnici hrající Milan Krejčík, který získal z 6 zápasů 4 body (3V/2R/1P), potom většinou na 6. šachovnici hrající teprve osmiletý Tomáš Daniel Kubín, který získal z 11 zápasů 4 body (2V/4R/5P) a dále většinou na 2. šachovnici hrající teprve jedenáctiletý Dominik Večeřa, který uhrál z 10 zápasů 3 body (2V/2R/6P). Musím zmínit další hráče, hlavně však ty mladé: 14-letý Vláďa Béna nastoupil k posledním 4 kolům a svými výkony si jasně řekl o místo do základní sestavy pro příští rok – zisk 21/2 bodu (2V/1R/1P), dále 10-letá Amálka Žáčková, která uhrála z 3 zápasů na 8 šachovnici 2 body (2V/0R/1P), potom 12-letý Pavel Opluštil většinou hrající na 2. šachovnici, který získal ze 4 zápasů 11/2 bodu (0V/3R/1P), dále 15-letý Rosťa Huňa se získal 11/2 bodu (1V/1R/6P) z 8 zápasů, 16-letý Kuba Vančura uhrál1 bod (0V/2R/0P) z 2 zápasů, 18-letá Julča Šimčáková také získala 1 bod (1V/0R/1P) ze 2 zápasů a 14-letá Lucka Vaňharová z 4 zápasů vydolovala ½ bodu. 1 bod nám v 1 zápase vyhrála i 17-letá Lenka Navrátilová, ta však po prvním zápase dávala přednost týmu Slavie Kroměříž. Ze zbývajících hráčů Miloš Kucián nastoupil k 3 zápasům a uhrál na 1. šachovnici jednu remízu, Martin Medek nastoupil ochotně vždy, když to bylo potřeba a odehrál 2 zápasy s jednou remízou. Miloš Bouda nastoupil ochotně vždy, když jsem mu zavolal, dokonce i v naprosto šibeničním termínu, nicméně se mu proti silnějším soupeřům na většinou na 5. šachovnici nedařilo (z 6. zápasů 0 bodů). Také já jsem nastupoval jako záplatující náhradník většinou na 3. šachovnici a oproti objektivně silnějším soupeřům jsem v 8 zápasech neuhrál ani bod. Nu alespoň jsem se osvědčil jako výborný řidič. Za dovoz hráčů chci také poděkovat Valeriji, který s velkou ochotou vozil druhou polovinu týmu k zápasům. Pro příští sezónu budu rád pokračovat v roli kapitána C-týmu, jestli s tím předseda bude souhlasit. Nicméně bychom si v Postoupkách měli nejdříve udělat jasno, jak budeme chtít pokračovat v následujících letech, a jestli naše na papíru skvěle vypadající sestavy, nejsou pouze utopií a zbožným přáním, když se v nejsilnějších sestavách stejně nesejdeme a látáme to pak, jak se dá. Na druhou stranu dostávají šanci jiní a vím, že v céčku jsou hráči, kteří mohou a s radostí i budou hrát za céčko i béčko. Navíc bych rád zapojil i další mladé hráče z členské základny – možná by stálo za úvahu postavit kvůli nim i Déčko v nejnižší soutěži. Doporučuji také vyčistit černé duše v členské základně. A na závěr ještě jedna připomínka, kterou se musíme zabývat, a to je prostředí hrací místnosti a podmínky při hře. Musím s politováním konstatovat, že jsem horší na úrovni RP KM neviděl a myslím si, že rozhodně nedělá Postoupkám dobrou vizitku. Budu rád, když si vše v klidu prodiskutujeme a připravíme se pořádně na další, věřím, že úspěšnější sezónu. Už se těším!!!!! Jirka Kubín, kapitán C-týmu Sokola Postoupky