Tuto neděli jsme vyrazili do dálného Holešova, kde nás hostil SK EMKaD. Naše soupiska:
1. Jindřich Ryšavý
2. Martin Medek
3. Julča Šimčáková
4. Honza Polišenský
5. Miloslav Bouda
6. Jan Lanč
7. Tomáš Pecháček
8. Tadeáš Šruc
Papírově jsme byli snad i silnější, tak jsem čekal, co bude.
Tadeáše na osmičce asi zastrašil starší soupeř, s vrstevníkem by snad hrál aktivněji a nezabednil si černopolného střelce dvojtahem Sd2-Se1. Pak nedbal na vražednou dámu a dostal se pod mat (0-1). Příště víc věřit – za prvé sobě a za druhé reálnosti soupeřových hrozeb.
Martin Medek odmítl napsat článek, takže ho teď zkritizuji. Měl koncovku V+S proti V+J, čili lepší, ale buď by musel s věží ustoupit nebo ji na aktivním poli vyměnit. No každopádně mohl ještě hodinku dvě (tři) přemýšlet.
Hmm, to je slabé, napíšu třeba ještě, že měl figuru navíc. Jo, to bude ono. A příště si dvakrát rozmyslí odmítnutí článku!
Tomáš na sedmičce ztrácel postupně pěšce. Po koncovkovém přehlédnutí vazby na střelce už nebylo o co stát (0,5-2,5). Jestli hrál moc rychle nebo podcenil pozici nevím, začátek hry jsem moc nesledoval. V prvním případě to chce zpomalit, v druhém se to se přibývajícími zkušenostmi poddá.
Honza Polišenský za mnou vytrvale chodil, že má nabídnutou remízu. Pozice byla pro něj lepší (opět V+S vs. V+J), tak jsem vytrvale odmítal. Martin Medek odhadoval, že soupeř spěchá na jakýsi tenis. Asi měl pravdu, protože i poté, co Honza vyměnil věže a ztratil pěšce, dostal další nabídku na remiz a to už jsem svolil (1-3).
Zbývalo odněkud vyhrabat tři body, což nebylo úplně snadné. Pan Lanč sehrál pro něj tolik typickou partii, kde v aktivnějším postavení nabídl remízu, protože by se s tím mordoval ještě velmi dlouho a nakonec asi stejně nezvítězil. (1,5-3,5).
Pan Bouda to ale jistil, tedy spíš jeho soupeř, který na chvíli vypnul a nechal mu figuru. Hrálo se pak ještě dlouho, ale už s jednoznačně směrem k našemu bodu (2,5-3,5).
Julča stála – ano, budu se opakovat – aktivněji. V afrosicilce (korentní název pro sicilskou hru s černými kameny) hezky přetláčela soupeřovo dámské křídlo. Ale v koncovce probendila pěšce a k němu přidala jezdce. (2,5-4,5)
Já jsem hrál Greenfieldku až do 2. tahu, kde skončila má teoretická příprava. Soupeř mi po rozehrání figur nechal pěšce a pak i druhého, do 20. tahu se vzdal, protože už bylo stejně rozhodnuto (3,5-4,5).
Herně jsme, myslím, měli minimálně na remízu, domácí měli asi více štěstí. Škoda Julčiného koně, půlbod to být mohl. Za trest pak jela domů se mnou. Mimochodem, v autě nám nesmrděla hruška, ale voněla zabijačka. Pan Bouda s sebou vždy veze něco extra.
Děkuji řidičům.
Jindra Ryšavý
Žádné komentáře:
Okomentovat