Postoupky A - Hodnocení sezóny (1)

Po další druholigové sezóně nastal čas bilancování. V tomto článku projdu události chronologicky, v následujícím zhodnotím výsledky jednotlivých hráčů. 

Do sezóny jsme vstoupili s jasným cílem, udržet v Postoupkách II. ligu do dalších let. Zatímco loni jsme podnikali výjezdy na Ostravsko, letos na nás vyšla dojezdově příjemnější a asi i hratelnější skupina E. Tým se oproti předchozímu ročníku změnil jen kosmeticky. Místo Ondry Karlíka nastupoval v základní sestavě Honza Palášek, který na letních turnajích prokázal, že jeho reálná výkonnost je někde mezi 2000 a 2100. My ostatní jsme získali v předchozím ročníku cenné zkušenosti. Sestava 1. Dvořák, 2. Sháněl, 3. Bačák, 4. Brázdil, 5. Navrátilík, 6. Palášek, 7. Večeřa, 8. Dungl s Marou Machalíkem a Laďou Opluštilem jako hlavními náhradníky nás s ratingovým průměrem 2102 řadila na předposlední místo před Napajedla. Ovšem Staré Město, Prostějov a Kuřim se ratingem příliš nelišily, navíc loni jsme byli nasazení jako poslední a taky jsme se z toho nesložili. Bylo jasné, že budeme-li nastupovat v základu, není se čeho bát, v opačném případě nám budou hrozit problémy. 

V prvním zápase, proti nováčkovi z Lipovce, se ukázalo, jaké drobnosti mohou rozhodnout. Hráli jsme bez Marti Bačáka. Romča vyhrál, já jsem V. Chládkovi v dobré pozici dvakrát odmíntul remis, abych pak spadl do léčky a prohrál. Prohrál taky Mara Machalík a zápas skončil naší nejtěsnější porážkou. Tuto, málem osudnou, prohru jsme odčiňovali po zbytek sezóny. V Kuřimi jsme nastoupili v základu a zápas to byl na oplátku šťastný. Opět jen tři rezultáty, ze kterých byla nejtěsnější výhra. Remízy Pavla a Marti Bačáka (který si naštěstí včas uvědomil, že poziční převaha je věc pomíjivá) měly cenu zlata. Následovala domácí porážka 3-5 s Moravskou Slavií Brno. Jedinou (!) prohru v ročníku zaznamenal Marťa Dvořák, proti velmistru Kalodovi. Jinak byl výsledek milosrdný - Jarda a Honza mohli místo remíz klidně prohrát. Následovala veledůležitá bitva v Napajedlech, kde jsem očekával bezpodmínečnou výhru. Zápas byl dost chaotický kvůli špatně fungujícím hodinám, což asi více vyhovovalo nám. Soupeře jsme přehráli, ovšem v klíčovou chvíli prohrál Pavel a Jarda vymyslel "ideu desetiletí" spojenou s tahem 33. f3 - a přišel o celý bod. Nádhernou partii však sehrál Honza, jednoznačně vyhráli Večis a Marťa Dvořák a s určitými kaňkami i já. S remízami Marti B. a Romči to tak stačilo k výhře 5-3. Po podzimu jsme tedy měli bilanci 50%, což zhruba odpovídalo našim ambicím. Do konce sezóny "stačilo" získat dalších 6 bodů. S tím jsme však měli nečekané problémy - asi taky proto, že v základu jsme nastoupili pak už jen proti Slavii (!).

5. a 6. kolo byly hvězdnými okamžiky Ladi Opluštila. V 5. kole jsme doma zaslouženě remizovali s Hustopečemi, za zmínku stojí skvělá partie Marti Bačáka a Laďův "psychologický gambit", když v kritické chvíli (po chybě) začal hrát neobyčejně rychle, což soupeře zcela vyvedlo z rytmu a Laďa vyhrál. Následoval výlet do Prušánek. V zápase byli jasnými favority domácí, ovšem po neuvěřitelné shodě šťatných okolností (Pavel nedostal mat, Večisův soupeř nezvládl koncovku, Romča se z pozice s kvalitou méně vykoupil vidličkou, soupeř Marti Dvořáka (2308) místo opakování tahů raději ztratil dámu....) jsme vedli 3.5-2.5. Štěstí nás neopustilo ani v šílené Laďově partii (po oboustranných nepřesnostech byl jeho soupeř tah od výhry), která znamenala naše vítězství (zápas skončil 5-3). Po tomto zápase jsme měli 10 bodů. Následovala však výsledková krize a ve dvou následujících zápasech jsme si ani neškrtli - nejprve domácí porážka se Starým Městem B, následována venkovní prohrou s Loko Brno B. V obou případech 5.5-2.5, bez výhry a s naprostou absencí životaschopných, nadějných partií... Na Loko jsme navíc hráli v sedmi (našemu hráči se vybil mobil s budíkem). Tím se nám opět pásmo sestupu nebezpečně přiblížilo. 

V 9. kole jsme remizovali se Slavií Kroměříž B. Většině hráčů (z obou týmů) se nechtělo hrát, partie končily jedna po druhé bezkrevnou remízou... tak jsme dospěli k závěru, že jeden bod pro nás má svoji cenu. Následovalo 10. kolo, které bylo jasně rozhodující, záchranářská bitva proti Prostějovu. V zápase nenastoupili ze základu Jarda, Marťa Bačák a já, nahradili nás Mara Machalík, Laďa a Mira Rakušan. Soupeř tak měl o 124 bodů vyšší průměrný rating, ovšem nestačilo mu to. Vyhráli Marťa Dvořák a Pavel, prohráli Honza a Laďa. Remízu uhráli Večis, Romča, Mara a Mira - všichni proti silnějším soupeřům. Díky tomu jsme remizovali 4-4 a bylo jasné, že jsme zachráněni! V posledním kole jsme jeli na půdu vedoucího celku, Duras Brno B. Opět jsme nastoupili se třemi náhradníky. Remízy na prvních dvou šachovnících, výhra Pavla Navrátilíka a zejména náramně povedená partie Honzy Netušila nás přiblížily bodům. Bohužel, nikdo další nebodoval, ačkoliv jsme k tomu někteří neměli daleko. Se sezónou jsme se tak rozloučili přijatelnou prohrou 5-3. 

Nakonec je z toho 12 bodů a poslední nesestupové místo, viz tabulka.

Poř.	Družstvo	V	R	P	Body	Skóre	Partie
1.	ŠK Duras BVK Královo Pole B	8	2	1	26	53.0	36
2.	Moravská Slavia Brno	8	2	1	26	49.5	26
3.	ŠK Lokomotiva Brno B	7	2	2	23	51.5	31
4.	ŠK GARDE Lipovec	6	1	4	19	46.5	23
5.	Slavia Kroměříž B	5	1	5	16	43.5	24
6.	TJ Podlužan Prušánky	5	1	5	16	42.0	26
7.	ŠK HPM TEC Hustopeče	4	2	5	14	44.5	29
8.	ŠK Staré Město B	3	3	5	12	42.5	25
9.	Sokol Postoupky	3	3	5	12	41.0	18
10.	Sportovní Klub Prostějov	3	2	6	11	42.0	24
11.	ŠK Kuřim	2	3	6	9	37.5	16
12.	TJ FS Napajedla	1	0	10	3	34.5	16

Stačilo získat o zápasový bod méně a nemilosrdně jsme spadli do krajského přeboru. Doslova desítky partií (přesně 33) byly v tomto rozhodující - kdyby se prohrály, máme aspoň o bod méně. Konečný výsledek tak lze hodnotit jako velmi šťastný a je na místě zvažovat posílení kádru. Na druhé straně, sezóna byla taky vrchovatě napínavá, bylo o co hrát a výsledek prokazuje, že jsme v klíčových situacích dokázali udržet pevné nervy. V tom patří mé uznání hlavně náhradníkům, kteří zpravidla nastupovali nerozehraní proti silnějším soupeřům a svou roli zvládli. 

Martin Dungl