ZKP: Sokol Postoupky B: ŠK Holešov A 4:4

V letošním prvním domácím utkání jsme přivítali hosty z Holešova. Na pořadu dne byl pro obě družstva veledůležitý souboj o první body a také o to, kdo bude mít větší starosti se záchranou v soutěži. Protože hosté dorazili o něco dříve, byli zpočátku ve výrazné početní převaze 8 ku 2. Naštěstí v průběhu stavění šachů, nastavování hodin a dalších úkonů nutných před zahájením utkání, dorazili všichni domácí hráči, a tak převaha hostů zůstala „jen“ ve výši ela. Na sedmi šachovnicích nás převyšovali, zatímco jediný Martin Bačák měl mírnou elovou výhodu nad svým soupeřem. Další Martinovou výhodou byla podpora sympatické přítelkyně, kterou si přivedl s sebou. Začal jsem tedy doufat, že jako správný chlap se bude chtít před ní předvést nějakou efektní výhrou. Brzy mě ale Martin vyvedl z omylu, když mě požádal o odsouhlasení nabídky smíru. Zdůvodnil to včerejší účastí na svatbě (ne vlastní) a tím, že většinu soupeřových figur vidí dvakrát, zatímco některé své nevidí vůbec. Protože jsem se vžil do jeho kůže a představil si nelehký úkol dávat mat dvěma králům současně, neměl jsem větších námitek. Jeho soupeř také nebyl příliš bojovně naladěn, takže první půlka. Poté se delší dobu nic nedělo, jen Honza Netušil (3) si stěžoval na to, že stejnou variantu zahájení hrál už tisíckrát a většinou to vedlo k remíze. Jeho soupeř si nejspíš výběrem zahájení až tak jistý nebyl a hrál výrazně pomaleji než Honza, který odpovídal během pár vteřin. Znalosti se nakonec projevily a s věží víc za pouze zdánlivý útok černého už podstatně veseleji Honza hlásil očekávaný bod. S výhrou ho však předběhl Ondra Kašpárek (5), který tak zaznamenal své první výtězství za Postoupky a zároveň naši první vyhranou partii v letošním ročníku. Později mi ukázal, že přežil svou smrt, když mohl ztratit kvalitu, poté následovala řada asi deseti tahů, kdy Ondra stále vytvářel nové hrozby, až nakonec nebylo obrany. Naopak horší pozice měli Pavel Večeřa (6) a Julča Šimčáková (7). Julča po cestě ze střední hry do koncovky rozdala nějaké pešce a Pavel přehlédl kombinaci se ztrátou věže. Žádné zvraty se nekonaly a tedy dva body pro Holešov. Misky vah opět na naši stranu naklonil Mira Rakušan (1), který téměř bez rozmýšlení odmítl nabídku remízy a krásně uplatnil svého lepšího střelce v koncovce proti Markovi Rafajovi st. Rodinnou zálibu ve střelcích potvrdil Marek Rafaja ml., když v partii se mnou (4) zůstali na šachovnici dokonce všichni čtyři střelci. Po výměně jednoho páru se obě strany snažili najít cestu k výhře, ale hledání nebylo úspěšné. Za stavu 4:3 pro nás musela o osudu utkání rozhodnout partie na osmičce. Kuba Vančura dlouho vzdoroval zkušenějšímu panu Chutnému. Několikrát to vypadalo dokonce na Kubovu výhru, ale tyto možnosti Kuba nevyužil a ve věžové koncovce se nakonec prosadil hráč hostů. I přes prohru Kuba svou premiéru v ZKP zvládl dobře a jeho výkon na mě udělal dobrý dojem. Chybělo opravdu jenom málo, aby byl odměněn výhrou. Konečný výsledek tedy 4:4. I když se jednalo o velmi důležitý zápas, probíhal po celou dobu v přátelské atmosféře. S odjíždějícími hosty jsme se shodli v tom, že ani jedna strana nemůže být s výsledkem spokojená. Oni nastoupili v poměrně silné sestavě a podle papírových předpokladů by nás měli pohodlně porazit. Průběh zápasu naopak nahrával spíše pro naši výhru, ale chyběl nám ještě alespoň jeden zkušenější hráč. Snad by bylo lepší, kdyby se štěstí přiklonilo na jednu nebo druhou stranu, protože teď budou muset oba týmy hledat chybějící body jinde. A to v letošním ročníku ZKP nebude vůbec lehký úkol. Zápasová remíza dokáže být v tříbodovém systému velmi ošidná. Tom D