Open Říčany

výsledky

V termínu od 20. do 27. srpna jsem se zúčastnil tradičního turnaje Open Říčany. Turnaj měl pro mě dvě hlavní výhody. V první řadě jsem mohl hrát při práci - začínalo se v 17h a Říčany jsem měl vzdušnou čarou daleko, co by Špotáková oštěpem ani ne 250x dohodila (že nejrychlejší bylo jet metrem zpět na hlavák a odtamtud pantografem, je věc jiná). Druhým, snad ještě příjemnějším důvodem bylo obsazení turnaje. Byl velmi vyrovnaný - zúčastnilo se 110 hráčů a v intervalu 1850 - 2150 se pohybovala většina z nich - přesněji 16. - 87. nasazený. Takže jsem se těšil na hodně napínavých partií s vyrovnanými soupeři. Já jsem byl nasazený kousek nad polovinou (49) a zvolil jsem si ambiciózní cíl, 5.5 bodu a performance aspoň 2100. Turnaj hráli i mí kamarádi z Úholiček, přesto bylo jasné, že tentokrát půjde (výjimečně) hlavně o šachy.

1. kolo, sobota po obědě. Krásné teplé počasí, soupeř Martin Koller, 1758. Černými jsem zahrál standardně zahájení a soupeř se chytil na standartní obrat. Místo, aby mi dal centrálního pěšce, obětoval figuru za pěšce a nadějný útok na mého odkrytého krále. Ubránil jsem se a až na jedno malé zaváhání bezpečně jsem přivedl partii do výhry a splnil povinnost prvního kola.

2. kolo, neděle ráno, Radek Wassebauer, ELO 2145, bílými. Soupeř neznal moji, poměrně ostrou, linii v zahájení a raději se vyhnul zápletkám a přešel do těžké koncovky (V+J+S x V+J+S), kde navíc ještě ztratil pěšce. Bohužel jsem zvolil špatný plán a byl ukázkově přehrán. Velmi poučná lekce! Nehledě na to, že Radek (mimo jiné úspěšný účastník uzavřeného velmistrovského turnaje v Rakovníku) hrál koncovku asi vysoko nad své ELO, poznal jsem, kde mě tlačí bota.

3. kolo, neděle odpoledne, Jiří Nigrin, ELO 1700, černé. Je to poslední nasazený účastník a já jsem naštvaný na los - v partii nemám co získat, mohu jen ztratit, navíc po dopolední partii jsem dost unavený. Černými získávám ben-oni bílými (soupeř ztratil dvě tempa a já jen jedno :-)), soupeř se do ničeho nepouští a já taky ne - a v zavřené pozici si chystám útok. Na jeho spuštění zkušeně počkám, až soupeř bude mít jen 10 minut na hodinách - a vyhrávám v nejasné pozici na čas.

4. kolo. Turnaj získává pravidelný rytmus - práce, nákup, metro, vlak a v něm krátký spánek - a hurá na partii. Jen mě trochu zklamalo, že City Elefanty jezdí jen o víkendu, ve všední dny jsem se dusil v pantografech. Vůbec, celý týden bylo krásné počasí, takže byla trochu škoda sedět u šachovnice. Navíc, když Dům kultury v Říčanech na vedra příliš stavěný není a bylo tam pěkné dusno. Třeba mi to však některé soupeře rozhodilo (já osobně jsem docela vedromilný a své četné chyby přičítám zcela jiným faktorům :-) ).
No takže, 4. kolo, Pavel Postupa, 2124, bílými. Bylo školení. Na turnaj se přijela podívat Barča Kolomazníková a po ostré variantě zahájení jsem vymyslel "krásný zdvihák", za který jsem jí byl pochválen. Pak jsem zahrál jeden ze dvou tahů "vedoucích k výhře" - a šel se procházet na sluníčko. Jaké bylo mé překvapení, když jsem tam potkal za minutku soupeře, že prý už táhl - a konal se zdvihák na druhé straně.. Vznikla složitá pozice, kde oba králové mohli být v některých variantách štvanou zvěří - a to, že jsem z ní vyšel jen s pěšcem méně, byl můj úspěch. Dostali jsme koncovku s dámou a věží na obou stranách. Pěšce jsem si vzal nazpět, ale za tu cenu musel můj král mnoho tahů odolávat matovým hrozbám, to celé asi na dvou minutách a s výčitkami, proč jsem po zahájení nešel k výhře "tou druhou cestou".. Nakonec jsem získal dalšího pěšce a můj soupeř se spokojil s věčným šachem. Byla to možná nejdelší partie kola - a pro mě rozhodně jedna nejnáročnější v turnaji. Soupeř pak prohlásil, že můj zdvihák nebyl dobrý a že jej měl odpoledne na šachovnici v přípravě :-))). S tímto vědomím byla remíza úspěch.

5. kolo, Míla Vanka, dobrý známý a nestor úholičského šachu, ELO 2120, černými. Ze zahájení jsem vyšel dobře a pozičně jsem soupeře zcela přehrál, dokonce jsem měl i mnohem lepší čas. Pak však vymyslel Míla, náš druhý nejlepší úlohář, nádherný obrat, kterým převedl partii do koncovky s pěšcem víc a začal utahovat šrouby. Po další malé taktice jsem nekrytelně pohrozil věčným šachem, který nebyl - a Míla mi nabídl remízu. S rozpaky jsem ji přijal, pozice byla zcela prohraná a Míly mi v ten okamžik bylo líto.

6. kolo, Milan Petras, 2064, bílými. Věřil jsem si, možná až moc. Bojoval jsem proti izolovanému pěšci a zvolil špatnou výstavbu - a brzy se můj král dostal pod tlak. Nakonec, když to vypadalo, že jsem se ubránil, zahrál soupeř hezkou taktiku a bylo po partii. Na turnaj se přijel podívat Marťa Dvořák, pravidelně jsme pak partie hodnotili společně - a tímto Marťovi děkuji za cenné podněty a nápady v rozborech! Ukázal mi, proč že toho Tarrasche za černé už nehraje - a tímto varuji všechny své budoucí soupeře, vyznávající tento způsob otevření partie - už vím, jak na vás! :-)

7. kolo, Jiří Vrecion, 1771, černými. Malý, jedenáctiletý kluk, s padesáti procenty bodů a povinnost zvítězit. Velmi nepříjemné! Po střední hře s chybami na obou stranách jsem se dostal do koncovky s kvalitou víc, čelil jsem však dvojici velmi aktivních střelců. Objektivně asi remis. S tím jsem se však nechtěl spokojit a rozhodl se zariskovat - tak jsem počkal, až soupeřovi klesne čas někam k minutě a zahrál menší kamikadze. Obětoval jsem pěšce za aktivní hru proti bílému králi. Při přesné hře bych asi stál na pokraji prohry (do Fritze jsem partii ale ještě nedával), takto jsem "bez problémů" dal mat. :-)

8. kolo, Jindřich Janíček, Podhradní Lhota, 2077, bílými. Moje nejhorší partie turnaje dovršila tragickou čtveřici kol 5-8. Soupeře jsem v zahájení přehrál, podařilo se mu sice vyměnit dámy, ale vzniklá koncovka by za mě mela být při přesné hře vyhraná. Můj plán asi nebyl nejlepší, aspoň Marťa mě přesvědčil, že to šlo hrát lépe. Přesto jsem nakonec získal kvalitu a pěšce.. a kráčel vstříc vítězství. Stačil však malý bluner - a měl jsem prohrát! Dva soupeřovi spojení volní pěšci na třetí řadě, podporovaní věží a střelcem měli dokonat dílo zkázy, má věž byla schovaná někde na druhém konci šachovnice. Naštěstí však soupeř taky nezvolil nejsilnější pokračování a na konci mu nezbylo než vynutit remízu věčným šachem. Po tomto výkonu jsem byl rád, že turnaj je u konce.

9. kolo, sobota ráno, Štefan Koper, 2031, černými. Aneb, a přece nakonec úspěch! Na partii jsem přišel "připraven" nespecifikovaným množstvím alkoholu a asi třemi hodinami spánku. Přesto překvapivě svěží - snad proto, že na ranní šachy jsem zvyklý ze sezóny. Brzy jsem nabídl remízu - ale ne dříve, než na vedlejší šachovnici remizoval Ondřej Matějovský, se kterým měl můj soupeř sázku o 50 Kč, kdo skončí lépe. Protože pak by rozhodovalo pomocné hodnocení, chtěl se soupeř (známý kavárenský šachista, "chmaták" posilňující se při hře panáky s nestorem p. Boučkem, který v 84 letech předvádí naprosto obdivuhodné výkony) pojistit a za remízu chtěl 25 korun. To má čest nepřenesla přes srdce, tak jsem odmítl a nabídl korun jen patnáct. Vyslechl jsem si přednášku a hrálo se dál. Brzy jsem vymyslel hezký obrat a z partie se stala jednobrankovka, která brzy skončila - a já měl 5.5 bodu!

Turnaj musím hodnotit velmi pozitivně (přátelské prostředí, vždy otevřený bufet a adekvátní kvalita soupeřů z něj udělají asi moji stálici), z vlastní hry však mám smíšené pocity - mohlo být hůře i lépe. Se slabšími soupeři, sedmnáctistovkami, jsem měl 3/3, to ano. Ale se silnějšími (průměr něco pod 2100) 2.5/6, a to jsem výkon zachránil povedeným posledním kolem. Perfo bylo 2057, což můžu brát jako úspěch, nicméně pod dojmem z partií bych chtěl více. Všechny partie, včetně tří remíz, byly velmi bojovné, ale v rámci fair play. Bílými jsem měl 1/4 a černými 4.5/5 - zajímavá statistika! A nehrála se ani jedna sicilka, což je taky nezvyklé. Open Říčany můžu jen doporučit a už se pomalu těším na příští rok.

Martin Dungl