V předposledním kole náš tým čekal zápas s beznadějně posledním ŠK Holešov C. Tyto zápasy bývají hodně ošidné, zvláště když soupeři mají spoustu zkušeností. Vždyť jejich nejmladší hráč byl přibližně stejně starý jako já. Přesto, že jsem ho těžce kazil, věkový průměr naší osmičky byl 18 let. Sestava byla docela solidní, z nominovaných se omluvil je Míša Richter. 1. Petr Večeřa, 2. Vladimír Opluštil, 3. Jan Palášek, 4.Marek Navrátil, 5. Jindřich Ryšavý, 6. Miroslav Rakušan, 7. Jan Netušil, 8. Pavel Večeřa.
Našim jednoznačným cílem bylo jakkoli zvítězit a udržet tak šanci na boj o postup v posledním kole se Slavií.
Velmi dobře začali Honza Palášek (3.) a Pavel Večeřa. Prakticky v jednom okamžiku oba své soupeře krásně zmatovali a vedli jsme 2:0. Zejména Honzova oběť dámy byla nádherná, pan hráč. Ostatní partie zatím vypadaly takto. Petr (1) se dostal do nadějné útočné pozice a stál hodně aktivně. Můj soupeř (2.) zahrál poklidné zahájení, takže jsem s černými neměl problém vyrovnat hru a začít připravovat postupný útok v centru. Marek (4.) ze zahájení vyšel spíš v horší pozici, ale v zásadě hodně ploché. Takže jsem předpokládal, že partie skončí remízou. Jindra (5.) hrál dost pomalu, takže se na šachovnici objevilo zatím jen pár tahů. I když se Jindra nedostal na soupeřovu půlku, tak stál dost aktivně. Zajímavou partii rozehrál benjamínek našeho družstva Mirek (6.) Měl trochu problém s rošádou a to ho zbrzdilo v jeho útočných snahách. Stál sice hůř, ale remízu mohl udržet. Honzův soupeř (7) rozehrál zahájení podivně. Ale Honzovi se nepodařilo z toho vytěžit žádnou větší výhodu. Ve střední hře však svého soupeře dostal do potíží. Ten věnoval Honzovi kvalitu, když přehlédl braní věže dámou. Honza si věž sebral až na druhý pokus. Soupeř se chtěl v prohrané pozici vzdát. Šel si ještě zakouřit a tam mu spoluhráči promlouvali do duše, aby to ještě zkusil. Tak si ještě přišel znechuceně sednout k partii. Ke zděšení všech mu Honza věnoval během pár tahů čistou věž zpět a s figurou míň se vzdal. 2:1. Mezi tím se Večis dostal do prakticky prohrané pozice, po přehlédnutí vazby. Jeho soupeř však zahrál tak nepochopitelně, že se nakonec Večis dostal do koncovky s pěšcem navíc. Pěšce sice vynuceně ztratil, ale vše spělo k remízovému konci. To by ovšem nesměl zaparkovat tak šikovně věž, že ji musel obětovat za střelce. Vzniklá koncovka se už dlouho držet nedala a tak bylo vyrovnáno 2:2. Na šesté desce mezitím Mirek ztratil pěšce, ale koncovka se snad dala ještě držet. Mira se rozhodl pro aktivitu figur a soupeř mu nakonec nečekaně vlezl do matové sítě. Tak jsme se přece jen dostali zase do vedení 3:2. Marek (4.) už konečně usoudil, že partie spěje k remíze a zeptal se zda ji může nabídnout. To jsem mu přirozeně schválil. Jeho soupeř byl však hluchý, tak mu to musel i ukázat. Pan Hromada však odmítl nabídku a Marek v domnění, že se koncovka nedá pokazit, ustoupil králem tak šikovně, že prohrál 3:3. V mojí partii jsem zatím získal velkou prostorovou převahu a volného pěšce, který za podpory všech těžkých figur se již dostal na třetí řadu. Soupeři se přestalo dostávat tahů figurami a jeho tahy pěšci způsobili oslabení pozice. Musel jsem hrát hodně přesně a tak jsem spotřeboval času víc než jsem zamýšlel. Na posledních 10 tahů mi tak zbyly 2 minuty. Přesto jsem v časovce získal dva pěšce. Soupeř pak všechno vsadil na jednu kartu a snažil se mi dát mat. Správnou obranou jsem získal třetího pěšce a před matovými hrozbami se soupeř raději vzdal 4:3. Vzápětí dostal nabídku remízy Jindra, kterou ihned akceptoval a tak jsme nakonec v zápase plném zvratů, přece jen zvítězili.
Smutnou zprávu jsem se dozvěděl při hlášení výsledků z Prusinovic. Při utkání s Lutopecnami ihned po svém posledním životním zápase, zemřel v hrací místnosti Jan Krčmář, dlouholetá opora Lutopecen...
opl
neděle 20. března 2011
sobota 19. března 2011
FIDE Open Kouty n. Desnou ocima Večise
Od minulé soboty, až do dnes (12-19.3) jsme se s Marťou Dunglem vydali reprezentovat vedle Julči Šimčákové (která bojovala v mistrovství ČR) Postoupky v otevřeném FIDE turnaji. Hlavně se skusím popsat svoje výkony a mé pohledy, neboť článek bude rozdělen na moji a Marťovu část. Předturnajové ambice byli vysoké, a nejoptimičtější odhady sahali k hranici 6 bodů. Cesta vlakem se obešla bez problémů a do Kout jsme dorazili v pořádku okolo 11 hodin. Hned nás příjemně překvapilo počasí, kdy nebyl problém se venku procházet pouze v tričku. O fyzičku jsme měli také postaráno, kdy jsem jako nosič Marťovýho snowboardu si dal výšlap do kopce, schodů dalších schodů a pak ještě pár schodů a tak jsme na pokoj v HORNÍ budově v nejvyšším patře přišel spocený od hlavy až po pr... paty. Ovšem pocit stát na balkónu a sledovat všechny jako pán i přes mou závrať stál zato.
Pozitivně nalaďen jsem se vydal vstříc svému prvnímu soupeří Tadeáši Baláčkovy (2165). Partii jsem s černými rozehrál dobře a dokázal jsem vyrovnat hru. Pak jsem ale vymyslel oběť kvality místo vzití mrzáka pěšce a partii jsem jednoduše prohrál. Jelikož ale byla prohra očekávana, tak mě to nevyvedlo z míry a těšil jsem se na další kolo. Další den jsem se utkal s druhým Tadeášem tentokrát Bočkem (1755). Býlími jsem s alapina přešel do francouzské s tím, že soupeře překvapím. Překvapil jsem však sebe tím, že pozici které vznikají po 6. a3 c4 moc nerozumím. Zvolil jsem špatný plán a celou partii byl pod tlakem, který se mi ale povedlo ubránit a partie tak skončila remízou. V třetím kole jsem dostal nesympatyckého soupeře Petra Nešpůrka (1765). Po klidném zahájení a střední hře jsem v koncovce udělal hrubku a sratil pěšce. Naštěstí lepší pozici soupeř nezvládl a zahrál pasivně, čímž jsem se dostal do remízové koncovky a pravidlem 6 řady ve věžových koncovkách jsem partii zremizoval. Po třech kolech 1 bod a chabý průměr soupeřů nenasvědčoval nic dobrého a dokazoval moji šachovou krizi kterou v poslední době mám. 4 kolo byla povinnost. Poslední nasazenž Oldrich Macek (1594) zahrál mého alapina špatně a po hrubce v 18 tahu volil zda dá dámu nebo dostane mat. Zvolil možnost 3-vzdal se. Bohužel tato výhra mě nijak nepovzbudila a chtěl jsem v pátem kole dokázat že šachy hrát umím. Proti Petru Šplíchalovi (2038) jsem ve francouzské s býlími špatně zhodnotil pozici. Myslel jsem si že stojím lépe a tak jsem začal tlačit a postupovat pěšci. Bohužel se ukázalo že sem lépe nestál a jen jsem si nasekal slabiny, které pak soupeř zkušeně využil a má pozice se rozpadla. V tento moment jsem se rozhodl se svými šachy něco udělat. Na doporučení Marti jsem začal sledovat videa GM dzinziho a úplně překopat svůj repertoár zahájení.
Kromě šachů mě také vadil přístum barmanů v hotelové restauraci. Ochota u většiny téměř nulová, a odpovědi místo zdvořilých byli velmi zarážejíci. Jídlo však bylo dobré a ceny férové tak jsem sitaci řešil spíše tím, že jsem nenechal žádně dýško. Jednou jsem však s Marťou na oběd zašli k "bábě" a v krásné stylové restauraci jsme si pochutnali a potěšili se příjemnou starší paní a nabyli tak nové síly. V kole šest jsem po celodenní přípravě nového zahájení zahrál proti Jakubu Vaculikovi (1798) urychleného draka. Pozice do které jsem se dostal byla pěkná ale né přesně zahraná a tak jsem se dostal do velice těžké koncovku střelec věž proti kůň věž. (Když mi Marta Medek napise jak se vkladaji partie, tak prilozim) Na tuto koncovku jsem a budu hrdý ještě hodně dlouho, neboť dle mého nazóru byla z mé strany zahrána naprosto přesně a tak jsem se radoval ze zaslouženého bodu. V kole 7 (Olšar Zdeněk 1996) jsem chtěl vyhrát podruhé v řadě. Soupeře jsem přehrál jenže za cenu hodně spotřebovaného času, který mě pak chyběl a v časovce jsem promeškal 2 vítežné možnosti a tak jsem byl nakonec za remízu rád. Osmé kolo (Mouryc Tomáš 2000) jsem podruhé zahrál zrychleného draka, podruhé si vytvořil krásnou pozici, jenže jsem špatně prosazoval svůj plán a soupeř mě po zbytek partie k ničemu už nepustil a tak jsem prohrál. Velmi znechucen a smutný jsem se večer vydal na bowling s Martou a Barcou Kolomazníkovou. Po oznámení ceny 350 KČ/hod jsem si vše rozmysleli a z bowlingu sešlo. Poslední partii proti Vaclavu Jonasovi (1985) jsem všech 43 tahů stihl za 10 minut. Intuitivními tahy jsem zahrál zahájení, intuitivně jsem obětoval 2 pěšce a pak intuitivně odmítl remíz a získal 4 piky. Soupeř nevěřícně tahal ještě pár tahů, načež vzdal. Nepovedený turnaj jsem tak zakončil výhrou a ziskem 4,5 bodů z 9. Jsem tak alespoň trochu snížil strátu svého Ela. Hlavní poučení z celého turnaje tak je chuť a motivace se zlepšovat a myslím se že se svou vůlí mi tento turnaj hodně pomohl co se týče mé budoucí šachové kariéry. Doufám že si někdo udělá na tento report čas a bude se mu líbit. :) Večis
Pozitivně nalaďen jsem se vydal vstříc svému prvnímu soupeří Tadeáši Baláčkovy (2165). Partii jsem s černými rozehrál dobře a dokázal jsem vyrovnat hru. Pak jsem ale vymyslel oběť kvality místo vzití mrzáka pěšce a partii jsem jednoduše prohrál. Jelikož ale byla prohra očekávana, tak mě to nevyvedlo z míry a těšil jsem se na další kolo. Další den jsem se utkal s druhým Tadeášem tentokrát Bočkem (1755). Býlími jsem s alapina přešel do francouzské s tím, že soupeře překvapím. Překvapil jsem však sebe tím, že pozici které vznikají po 6. a3 c4 moc nerozumím. Zvolil jsem špatný plán a celou partii byl pod tlakem, který se mi ale povedlo ubránit a partie tak skončila remízou. V třetím kole jsem dostal nesympatyckého soupeře Petra Nešpůrka (1765). Po klidném zahájení a střední hře jsem v koncovce udělal hrubku a sratil pěšce. Naštěstí lepší pozici soupeř nezvládl a zahrál pasivně, čímž jsem se dostal do remízové koncovky a pravidlem 6 řady ve věžových koncovkách jsem partii zremizoval. Po třech kolech 1 bod a chabý průměr soupeřů nenasvědčoval nic dobrého a dokazoval moji šachovou krizi kterou v poslední době mám. 4 kolo byla povinnost. Poslední nasazenž Oldrich Macek (1594) zahrál mého alapina špatně a po hrubce v 18 tahu volil zda dá dámu nebo dostane mat. Zvolil možnost 3-vzdal se. Bohužel tato výhra mě nijak nepovzbudila a chtěl jsem v pátem kole dokázat že šachy hrát umím. Proti Petru Šplíchalovi (2038) jsem ve francouzské s býlími špatně zhodnotil pozici. Myslel jsem si že stojím lépe a tak jsem začal tlačit a postupovat pěšci. Bohužel se ukázalo že sem lépe nestál a jen jsem si nasekal slabiny, které pak soupeř zkušeně využil a má pozice se rozpadla. V tento moment jsem se rozhodl se svými šachy něco udělat. Na doporučení Marti jsem začal sledovat videa GM dzinziho a úplně překopat svůj repertoár zahájení.
Kromě šachů mě také vadil přístum barmanů v hotelové restauraci. Ochota u většiny téměř nulová, a odpovědi místo zdvořilých byli velmi zarážejíci. Jídlo však bylo dobré a ceny férové tak jsem sitaci řešil spíše tím, že jsem nenechal žádně dýško. Jednou jsem však s Marťou na oběd zašli k "bábě" a v krásné stylové restauraci jsme si pochutnali a potěšili se příjemnou starší paní a nabyli tak nové síly. V kole šest jsem po celodenní přípravě nového zahájení zahrál proti Jakubu Vaculikovi (1798) urychleného draka. Pozice do které jsem se dostal byla pěkná ale né přesně zahraná a tak jsem se dostal do velice těžké koncovku střelec věž proti kůň věž. (Když mi Marta Medek napise jak se vkladaji partie, tak prilozim) Na tuto koncovku jsem a budu hrdý ještě hodně dlouho, neboť dle mého nazóru byla z mé strany zahrána naprosto přesně a tak jsem se radoval ze zaslouženého bodu. V kole 7 (Olšar Zdeněk 1996) jsem chtěl vyhrát podruhé v řadě. Soupeře jsem přehrál jenže za cenu hodně spotřebovaného času, který mě pak chyběl a v časovce jsem promeškal 2 vítežné možnosti a tak jsem byl nakonec za remízu rád. Osmé kolo (Mouryc Tomáš 2000) jsem podruhé zahrál zrychleného draka, podruhé si vytvořil krásnou pozici, jenže jsem špatně prosazoval svůj plán a soupeř mě po zbytek partie k ničemu už nepustil a tak jsem prohrál. Velmi znechucen a smutný jsem se večer vydal na bowling s Martou a Barcou Kolomazníkovou. Po oznámení ceny 350 KČ/hod jsem si vše rozmysleli a z bowlingu sešlo. Poslední partii proti Vaclavu Jonasovi (1985) jsem všech 43 tahů stihl za 10 minut. Intuitivními tahy jsem zahrál zahájení, intuitivně jsem obětoval 2 pěšce a pak intuitivně odmítl remíz a získal 4 piky. Soupeř nevěřícně tahal ještě pár tahů, načež vzdal. Nepovedený turnaj jsem tak zakončil výhrou a ziskem 4,5 bodů z 9. Jsem tak alespoň trochu snížil strátu svého Ela. Hlavní poučení z celého turnaje tak je chuť a motivace se zlepšovat a myslím se že se svou vůlí mi tento turnaj hodně pomohl co se týče mé budoucí šachové kariéry. Doufám že si někdo udělá na tento report čas a bude se mu líbit. :) Večis
neděle 6. března 2011
ZKS: Lokomotiva Uherský Ostroh – Postoupky B
Na dnešní zápas odjelo sedm hráčů, čemuž odpovídá i výsledek – sedm jedna. Hráli: 1. Jan Palášek, 2. Jan Ryšavý, 3. Roman Zajíček, 4. Jan Štefek, 5. Jindřich Ryšavý, 6. Marek Navrátil, 7. Jan Netušil.
Než jsem se stačil zvednout a zhodnotit pozice spoluhráčů, tak už byl Roman hotov. Po necelé hodině dostal mat a dále se věnoval učebnici strojařství, což jsem mu příliš nezáviděl (2-0).
Druhý šel z kola ven Mara. Myslel jsem, že soupeř jeho divoké pěšcové struktury zablokuje a tím zremizuje. Potom ale Mara své pěšce vylepšil a vypadalo to pro něj mnohem lépe. No a pak, jak mi řekl, „ztrácel kvalitu, takže ji raději obětoval". Což je totéž, ale o co lépe to zní! I tak stál lépe, rozhodující bylo přehlédnutí průniku na h sloupci, kde dostal mat (3-0).
Mezitím Honza na sedmičce přešel do koncovky, ovšem dvojku střelců a aktivitu třímal soupeř. Zbylí tři Janové stáli vyrovnaně lépe.
Pan Štefek se dlouho držel, ale taktéž ho zradil otevřený h sloupec, na kterém dostal mat (4-0).
Brácha získal kvalitu za pěšce. Následně přešel do věžovky se střelcem proti pěšci. Pěšec méně a časová tíseň se nakonec ukázaly být více než střelec a tak také podlehl (5-0).
Honza Netušil se dostal do koncovky rozdílných střelců a jezdců (místy taktéž rozdílných). Ten jeho střelec byl ale zablokovaný mimo hru, kde bránil pěšce. Bránil, ale neubránil a prohrál (6-0).
Čest týmu už jsme hájili jenom dva. Honza na první nevyužil lepší pozici a remizoval (6,5-0,5). Zajistil tak alespoň, že jsme nedostali kanára.
Já jsem na radu Martina Dvořáka odpověděl na e4 tahem d5. Nic dalšího převratného jsem ale nevymyslel a tak jsem se rozhodl přejít do pěšcovky, kterou jsem ale poněkud podcenil. Soupeři prostě zůstalo tempo navíc. Naštěstí prvně „tempnul" a až poté mi napadl králem pěšce, což už mi vůbec nevadilo, pěšce jsem pokryl a pozici zablokoval, remízu nabídl a partiář podepsal (7-1).
Rád bych napsal, že jsme získali cenný zápasový bod za remízu, jenže jsme získali pouze bezcenný bod za dvě remízy. Sestava rozhodně nebyla podle mých představ. Naštval mě Michael. Na mail, který měl být zodpovězen do středy neodepsal. Na esemeskovou urgenci mi v sobotu odpověděl, že mu nejde od čtvrtka internet, proto nemohl odpovědět mailem. A v neděli že nemůže. Zabít málo.
Partie jsme dnes nesehráli špatně, minimálně Roman a Mara dojeli na přehlédnutí. Jak jsem už určitě vícekrát napsal, s tím nic nenaděláme. Nadělat můžeme něco 27.3. s Polešovicemi a 10.4. s Dolním Němčím. Podle dnešního vzájemného zápasu jsou Polešovice ty silnější (6-2 pro ně), ale vůbec nezaškodí porazit oba tyto týmy.
RS: Sokol Postoupky D – Sokol Holešov B
V předposledním kole Regionální soutěže nastoupilo naše D-družstvo v této sestavě:
1. Miroslav Rakušan, 2. Filip Zavadil, 3. Pavel Večeřa, 4. Michal Scheichenost, 5. Miloslav Bouda, 6. Julie Šimčáková, 7. Jan Polišenský, 8. Lenka Navrátilová.
S tímto soupeřem jsme se již v letošní sezóně utkali a dokonce jsme na jeho půdě zvítězili. Tentokrát byl však úspěšnější soupeř a zvítězil 2,5:5,5. Body za domácí získali Jan Polišenský a překvapivě Lenka Navrátilová, remizoval Michal Scheichenost. V tabulce se náš tým drží na 7. místě a v posledním kole se utká v přímém souboji s Hulínem, o poslední místo.
-opl-
1. Miroslav Rakušan, 2. Filip Zavadil, 3. Pavel Večeřa, 4. Michal Scheichenost, 5. Miloslav Bouda, 6. Julie Šimčáková, 7. Jan Polišenský, 8. Lenka Navrátilová.
S tímto soupeřem jsme se již v letošní sezóně utkali a dokonce jsme na jeho půdě zvítězili. Tentokrát byl však úspěšnější soupeř a zvítězil 2,5:5,5. Body za domácí získali Jan Polišenský a překvapivě Lenka Navrátilová, remizoval Michal Scheichenost. V tabulce se náš tým drží na 7. místě a v posledním kole se utká v přímém souboji s Hulínem, o poslední místo.
-opl-
neděle 27. února 2011
RP 9. kolo: Bystřice p/H "B" – Junior Postoupky
V dnešním kole náš tým nastoupil v nejsilnější možné sestavě: 1. Martin Dvořák, 2. Marek Machalík, 3. Vladimír Opluštil, 4. Jan Palášek, 5. Marek Navrátil, 6. Jindřich Ryšavý,7. Michael Richter, 8. Pavel Večeřa. Z původní sestavy vypadl pouze David Opluštil, kvůli nemoci. Soupeři nás překvapili už tím, že nastoupili v co nejslabší sestavě.
Zápas zahájil podle očekávání výhrou Pavel (8.), když svého slabého vrstevníka rychle obral o celý bod 1:0. Já jsem svého velmi slabého soupeře připravil nejprve o kvalitu a pak o celou figuru. V okamžiku, kdy jsem ho mohl dorazit, tak jsem vymýšlel několikatahový mat. K mému údivu jsem však sám dostal jednotahový. Popravdě jsem ho neviděl, ani když jsem ho dostal. Šťastný soupeř prohlásil, že vyhrál poprvé v životě. Na což jsem je dodal, že zřejmě taky naposled. Rozebírat tak jasně vyhranou partii s takovým soupeřem nemělo cenu. A tak jsme vyrazili s panem Paláškem na kafe 1:1.
Po našem návratu stál Martin (1.) pod matovým útokem. Ale ostatní partie vypadaly nadějně. Marek (5) svého soupeře drtil již od zahájení a také velmi brzy upravil na 2:1. Následně se musel vzdát Martin a bylo vyrovnáno 2:2. Honza (4.) měl již od zahájení zřetelnou převahu, kterou postupně zúročil v zisk kvality a celou partii završil matovou kombinací. Po jeho skvělém výkonu jsme se dostali opět do vedení 3:2. Míša (7.) proti svému houževnatému soupeři měl dlouho aktivnější pozici. Ovšem při přechodu do koncovky najednou soupeř ožil a po ztrátě pěšce a důležitého sloupce se Michal dostal do beznadějné pozice, bylo vyrovnáno 3:3. Marek (2.) mezitím bojoval v časovce, kde měl sice pěšce méně, ale za to útok na krále. Po oběti věže a pár opakovaných tazích přijmul nabídku remízy 3,5:3,5. Vše tak záleželo na Jindrovi (6.). Ten sehrál svou partii znamenitě a právě získával figuru, když Marek remizoval. Přešel do koncovky a zde si soupeře pěkně vychutnal 4,5:3,5.
-opl-
Zápas zahájil podle očekávání výhrou Pavel (8.), když svého slabého vrstevníka rychle obral o celý bod 1:0. Já jsem svého velmi slabého soupeře připravil nejprve o kvalitu a pak o celou figuru. V okamžiku, kdy jsem ho mohl dorazit, tak jsem vymýšlel několikatahový mat. K mému údivu jsem však sám dostal jednotahový. Popravdě jsem ho neviděl, ani když jsem ho dostal. Šťastný soupeř prohlásil, že vyhrál poprvé v životě. Na což jsem je dodal, že zřejmě taky naposled. Rozebírat tak jasně vyhranou partii s takovým soupeřem nemělo cenu. A tak jsme vyrazili s panem Paláškem na kafe 1:1.
Po našem návratu stál Martin (1.) pod matovým útokem. Ale ostatní partie vypadaly nadějně. Marek (5) svého soupeře drtil již od zahájení a také velmi brzy upravil na 2:1. Následně se musel vzdát Martin a bylo vyrovnáno 2:2. Honza (4.) měl již od zahájení zřetelnou převahu, kterou postupně zúročil v zisk kvality a celou partii završil matovou kombinací. Po jeho skvělém výkonu jsme se dostali opět do vedení 3:2. Míša (7.) proti svému houževnatému soupeři měl dlouho aktivnější pozici. Ovšem při přechodu do koncovky najednou soupeř ožil a po ztrátě pěšce a důležitého sloupce se Michal dostal do beznadějné pozice, bylo vyrovnáno 3:3. Marek (2.) mezitím bojoval v časovce, kde měl sice pěšce méně, ale za to útok na krále. Po oběti věže a pár opakovaných tazích přijmul nabídku remízy 3,5:3,5. Vše tak záleželo na Jindrovi (6.). Ten sehrál svou partii znamenitě a právě získával figuru, když Marek remizoval. Přešel do koncovky a zde si soupeře pěkně vychutnal 4,5:3,5.
-opl-
sobota 26. února 2011
2. turnaj GP Zlínského kraje – Kroměříž
V sobotu 26. února se uskutečnil druhý turnaj GP ZK žáků v rapid šachu. Tentokrát byl pověřen pořádáním náš oddíl a tak turnaj proběhl v Sokolském domě v Kroměříži. Ve třech věkových kategoriích startovalo rekordních 93 hráčů a hráček z 18 oddílů. Náš oddíl reprezentovalo celkem 10 hráčů.
V nejstarší kategorii do 14 let vládli hráči Starého Města. Z našich hráčů dosáhl nejlepšího výsledku Jan Netušil, když obsadil 10. místo. O další tři místa zpět skončil Michal Scheichenost (oba 4 body). 22. místo se třemi body pak zbylo na Víta Krejčího. Mezi dívkami opět zvítězila Julie Šimčáková (3 body).
V kategorii do 12 let si vedla skvěle hned trojice našich hráčů. Především Miroslav Rakušan s Filipem Zavadilem bojovali na samé špici startovního pole. Výborně je ještě doplňoval Jan Polišenský. Ten nakonec skončil se 4 body na pěkném 10. místě. Filip s Mirkem nestačili jen na suverénního Kovaříka ze Vsetína. Vzájemnou partii pak vyhrál Mirek a tím vybojoval stříbro. Na Filipa pak zbyla jen bramborová čtvrtá příčka. Oba však zaslouží uznání za výborný výsledek. Poslední náš zástupce v této kategorii Daniel Urban skončil hluboko v poli poražených.
V nejmladší kategorii do 10 let nám již před turnajem onemocněli dva naši zástupci. Naše největší želízko v ohni, David Opluštil nebojoval jen se soupeři ale i s počínající chřipkou. Přes zaváhání v 2. kole dokázal všechny své konkurenty porazit, včetně vítěze celého turnaje. Stačilo to ale jen na druhé místo. Druhý náš zástupce Jakub Vašíček měl velmi nadějný start do turnaje, avšak nevydržel nastavenou laťku a druhá polovina turnaje již byla z jeho strany slabší. Nakonec z toho bylo 24. místo se dvěma body.
V soutěži družstev skončily Postoupky na výborném druhém místě, jen tři body za prvním Starým Městem.
V celkovém pořadí po dvou turnajích se naši hráči začínají výrazněji prosazovat na přední příčky. V kategorii H14 je Jan Netušil na 14. místě (7 bodů) a Michal Scheichenost 16. (5). Mezi dívkami je bezkonkurenčně první Julie Šimčáková (20). V kategorii do 12 let se na pátou příčku vyšvihl Miroslav Rakušan (18), Filip Zavadil je 9. (14) a Jan Polišenský 16. (7). V nejmladší kategorii do 10 let se na 1. místo dostal David Opluštil (34). Pavel Opluštil je zatím na 16. (5).
V soutěži družstev postoupily Postoupky z osmého místa na místo třetí, hned za Staré Město a Hošťálkovou.
Další turnaj se hraje v dubnu ve Vsetíně, a můžeme se těšit na další úspěšné vystoupení našich hráčů.
-opl-
středa 23. února 2011
TJ Sokol Postoupky – ŠK Staré Město C
V neděli jsme se v osmém kole 2. ligy střetli s tradičním soupeřem ze Starého Města. Klíčový zápas jsme nepodcenili a nastoupili jsme potřetí v sezóně v základní sestavě. Soupeři přijeli bez hráčů na 2., 6. a 8. šachovnici.
Zápas se bohužel neobešel bez pár zádrhelů. Prvním problémem bylo, že Markovi (2.šachovnice) někdo přes noc vykradl auto a zároveň vysrknul nádrž benzínu, takže k partii dorazil s víc než půlhodinovým zpožděním. Druhý nastal, když hráči zjistili, že se jim nepřidává časová bonifikace a po několika tazích jsem musel přenastavovat hodiny. Zbytek zápasu se ale naštěstí už rozhodoval za šachovnicí (i když tam by se taky pár kopanců našlo).
Průběh zápasu nabral poměrně brzo klasických obrátek. První jsem skončil jako obvykle já (4). Hrubě jsem podcenil útok na královském křídle, ulakomil jsem se na pěšce na dámském a pak už jenom sledoval, jak odvracím matové hrozby jenom za cenu ztráty figur a nakonec ani to nestačilo. 0-1
Druhý dohrál Martin (1). S Ferou Vránou se mu nepodařilo získat bílými ze zahájení vůbec nic, dostatečně neschoval krále a už nedokázal dostatečně rychle z monarchou utéct ze středu šachovnice. 0-2
Remízu přidal ke konečnému výsledku Radek (7). V partii sice celou dobu hrál první housle, ale soupeři se dařilo pozice držet tak dlouho, až už nezbylo než podepsat remízu. 0,5-2,5
Zbytečnou nulu poté zaknihoval Marek (2). Partii musel kvůli pozdnímu příchodu odehrát v hodně svižném tempu, nicméně se mu podařilo přejít do mírně horší věžové koncovky, kterou ale v momentě kdy už nebylo o remíze pochyb zahodil tím, že si nechal dát posledním soupeřovým pěšcem vidle na krále a věž. 0,5-3,5.
Jiskru naděje vykřesal prvním vítězstvím v soutěži Petr (3). V partii byl celou dobu aktivní a soupeře tlačil a přestože v časovce nezahrál přesně a soupeři se podařilo hru jakž takž vyrovnat, nakonec se díky soupeřově hrubce přece jen radoval z výhry. 1,5-3,5
Zápasovou jistotu hostům dal výsledek na páté šachovnici. Petr chtěl hrát partii ostře, ale nejspíš vlezl soupeři do varianty a přestože měl dvojici střelců, nepodařilo se mu figury rozehrát, v koncovce ztratil pěšce a soupeř převahu dokázal zužitkovat. 1,5-4,5
Za již rozhodnutého stavu se na remíze se soupeřem dohodl Libor (8). Z partie se sice dlouho snažil vytěžit celý bod, ale soupeř vyměnil několik figur, tlak na královském křídle postupně vyšuměl a nakonec mohl náš hráč být za remízu rád. 2-5
Alespoň korekce stavu se podařila letos slušně hrajícímu Martinovi (5). Zahájení se mu sice příliš nepovedlo, ale dokázal z něj vybruslit, získat pěšce a postupně jej uplatnit v zisk celého bodu. 3-5
Dvě prohry 3-5 s oběma mužstvy Starého města nás odsunuly za hranici sestupu a před zápasem s Prostějovem nás postavily před nutnost bodovat, tak snad v příštím kole předvedeme lepší šachy a o udržení v soutěži se ještě popereme.
Zápas se bohužel neobešel bez pár zádrhelů. Prvním problémem bylo, že Markovi (2.šachovnice) někdo přes noc vykradl auto a zároveň vysrknul nádrž benzínu, takže k partii dorazil s víc než půlhodinovým zpožděním. Druhý nastal, když hráči zjistili, že se jim nepřidává časová bonifikace a po několika tazích jsem musel přenastavovat hodiny. Zbytek zápasu se ale naštěstí už rozhodoval za šachovnicí (i když tam by se taky pár kopanců našlo).
Průběh zápasu nabral poměrně brzo klasických obrátek. První jsem skončil jako obvykle já (4). Hrubě jsem podcenil útok na královském křídle, ulakomil jsem se na pěšce na dámském a pak už jenom sledoval, jak odvracím matové hrozby jenom za cenu ztráty figur a nakonec ani to nestačilo. 0-1
Druhý dohrál Martin (1). S Ferou Vránou se mu nepodařilo získat bílými ze zahájení vůbec nic, dostatečně neschoval krále a už nedokázal dostatečně rychle z monarchou utéct ze středu šachovnice. 0-2
Remízu přidal ke konečnému výsledku Radek (7). V partii sice celou dobu hrál první housle, ale soupeři se dařilo pozice držet tak dlouho, až už nezbylo než podepsat remízu. 0,5-2,5
Zbytečnou nulu poté zaknihoval Marek (2). Partii musel kvůli pozdnímu příchodu odehrát v hodně svižném tempu, nicméně se mu podařilo přejít do mírně horší věžové koncovky, kterou ale v momentě kdy už nebylo o remíze pochyb zahodil tím, že si nechal dát posledním soupeřovým pěšcem vidle na krále a věž. 0,5-3,5.
Jiskru naděje vykřesal prvním vítězstvím v soutěži Petr (3). V partii byl celou dobu aktivní a soupeře tlačil a přestože v časovce nezahrál přesně a soupeři se podařilo hru jakž takž vyrovnat, nakonec se díky soupeřově hrubce přece jen radoval z výhry. 1,5-3,5
Zápasovou jistotu hostům dal výsledek na páté šachovnici. Petr chtěl hrát partii ostře, ale nejspíš vlezl soupeři do varianty a přestože měl dvojici střelců, nepodařilo se mu figury rozehrát, v koncovce ztratil pěšce a soupeř převahu dokázal zužitkovat. 1,5-4,5
Za již rozhodnutého stavu se na remíze se soupeřem dohodl Libor (8). Z partie se sice dlouho snažil vytěžit celý bod, ale soupeř vyměnil několik figur, tlak na královském křídle postupně vyšuměl a nakonec mohl náš hráč být za remízu rád. 2-5
Alespoň korekce stavu se podařila letos slušně hrajícímu Martinovi (5). Zahájení se mu sice příliš nepovedlo, ale dokázal z něj vybruslit, získat pěšce a postupně jej uplatnit v zisk celého bodu. 3-5
Dvě prohry 3-5 s oběma mužstvy Starého města nás odsunuly za hranici sestupu a před zápasem s Prostějovem nás postavily před nutnost bodovat, tak snad v příštím kole předvedeme lepší šachy a o udržení v soutěži se ještě popereme.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
