I přes komunikační problémy jsme se dostali na místo určení všichni. Soupeři, aby dokázali, že na to mají, marnotratně skládali pouze jednu šachovnici na stůl, na který my běžně dáváme 2 až 2,42 šachové soupravy. S přihlédnutím k našemu průměrnému věku schovali štamprle a uvařili nám čaj.
Marek po hodině hry dopil, a protože bez čaje to prostě není ono, to zabalil (0-2). Po vytvoření miniaturky nevhodné k publikování si nasadil baťůžek na záda a chvíli to vypadalo, že snad odejde domů. Neodešel.
Druhý dohrál Honza Netušil. V koncovce s dámami a třemi pěšci měl tendence dát remíz, ale uposlechl příkazu soupeře nešetřit a vyhrál (1-2).
Ostatní zatím stáli vyrovnaně nebo lépe. Zdeňa však svou pozici soupeřovi navzdory stále zhoršoval a navíc se dostal do časovky. Se slovy „stydím se" tak potvrdil Staňovu neporazitelnost (1-3).
Jeník na trojce obšťastnil publikum akcí „15 tahů za 45 sekund". 40. tah zahrál efektně se sekundou na hodinách, jenže pak už uhrál jen remízu (1,5-3,5).
Aneta sehrála další liché kolo (neznámo proč se sudým vyhýbá). Z mého pohledu stála dlouho lépe, pěšec navíc ale zřejmě nestačil (2-4).
Honza Palášek zahnal soupeře do kouta a dal mu vybrat mat nebo kvalitu, se kterou pak s přehledem zvítězil (3-4).
Já jsem odrazil soupeřův útok vedený v časovce a zůstali mi jezdec, věž a tři pěšci proti stejným figurám a pěšci. Mnozí by si mohli myslet, že to je jasná výhra, ale já jsem dnes dokázal, že není (3,5-4,5).
V sobotu byla výhra téměř nemyslitelná. Z Vlčnovské soupisky ale nastoupili jen 1-3, 5 a 8-12, takže se síly vyrovnaly. Při pohledu na partie jsem začal doufat... Zdeňa, Jeník a já jsme to poněkud zdrbali. O Marovi ani nemluvím. Klidně jsme mohli 2. tým z tabulky porazit 5,5-2,5, jenže senzace se nekonala. Spolu s třemi dalšími tříbodovými týmy dřepíme na konci tabulky, my máme bohužel nejmenší skóre.
Jindra Ryšavý
Opět velmi pěkný výsledek v oslabené sestavě. Škoda že se hrálo jen v sedmi. Příště to už určitě vyjde...
OdpovědětVymazat