Postoupky A - Rekapitulace a hodnocení sezóny

Za postoupeckým áčkem je opět další sezóna a můžeme se zase pustit do hodnocení a bilancování toho, jaká byla. Inu, byla těžká, napínavá a ve výsledku vrchovatě úspěšná. Za cíl jsme si vytyčili postoupit do druhé ligy a to se nám podařilo. Nicméně, v září jsem psal, že to nebude procházka růžovým sadem - a to se vyplnilo do puntíku. Jak se tedy všechno seběhlo?

Před sezónou jsme oproti loňskému roku posílili o Pavla Navrátilíka (přestup), Jardu Sháněla, Jirku Kašíka a Petra Bačáka st. (hostování), přišli jsme naopak o Peťu Bačáka ml., Radka Holmana a Libora Daňka. Tři první zmínění odehráli skoro všechna utkání, a s jakými výsledky! Jednoznačně oni byli klíčovým faktorem v konečném hodnocení. Já jsem si letos poprvé vyzkoušel kapitánskou roli. S průměrným elem základní sestavy 2050 jsme sice byli až třetí nasazení, troufám si však říci, že jsme před sezónou byli největším favoritem, díky očekávané stálosti sestavy.

Podzimní část sezóny byla smolná. Ještě "letní" zápas v Boršicích byl plný chyb z naší strany - já a Marťa Bačák jsme zbytečně remizovali, Večis pochopil k čemu je v šachu rošáda a zápas nezachránily ani hezké výhry Jirky a Pavla. 3.5-4.5 a studená sprcha. Jediným pozitivem byl pozápasový rozbor všech partií na Scéně. Ve druhém kole jsme doma remizovali s velmi silným Rožnovem (výhra, prohra a šest bojovných remíz). Pak přišlo třetí kolo, ve kterém se prokletí zdánlivě zlomilo - Vsetín-Postoupky 0-8. Přitom Vsetín byl první nasazený tým soutěže. To nás nakoplo a na vítězné vlně jsme doma smetli Francovu Lhotu 6-2. A přišel "zápas podzimu" v Holešově, který také sestoupil ze 2. ligy, papírově byl velkým favoritem na postup, ale dařilo se mu ještě méně než nám. Opět se přestalo dařit. Dvě rychlé remízy "zpřátelených" hráčů, další bod a půl na každé straně. Před komplikacemi upřednostním remízu, protože to vypadá, že vyhrajeme 4.5-3.5 nebo 5-3. Hrozná hrubice našeho hráče však donutila Marťu Dvořáka hrát na výhru s Cagašíkem. Zvládl to - a zachránil alespoň remízu 4-4. Kvůli tomuto zápasu byl podzim neúspěšný a na jaro nás čekala neradostná vyhlídka - vyhrát všechno a doufat. V čele soutěže byly týmy Zlína, Boršic, Napajedel a Rožnova.

Klíčový a rozhodující zápas sezóny přišel hned po Novém roce. Doma jsme hostili Zlín, který byl plný zkušených a spolehlivých hráčů. A i tento zápas nezačal dobře. Já jsem vyrobil již v šestém tahu hrubici sezóny a mohl jsem se vzdát a Večisovi zazvonil vypnutý mobil. Pak to Pája Hlaváček přehnal s aktivitou a prohrávali jsme 3-0. Na zbylých šachovnicích jsme stáli lépe, ale že z nich Martin, Jarda, Pavel, Martin a Marek získali plných 100% a urvali výhru 5-3, to byla pohádka. Teprve teď jsme si definitivně naklonili štěstí, aby při nás stálo i v nejtěžších situacích. Ve Vlčnově jsme vyhráli 7-1 a byli jsme pátí, za Napajedly, Rožnovem, Boršicemi a Zlínem. Se třemi z těchto týmů však ještě měl hrát Holešov, kterému jsem věřil, že jim pár bodíků vezme (ukázalo se, že oprávněně - doufám, že si, kolegové Holešováci, pochutnáváte na pivku! :-) ). Začínal jsem být převědčen, že o našem postupu rozhodne finální duel s Napajedly. V následujícím kole jsme porazili 7-1 Staré Město E (i když spravedlivý výsledek by byl tak 5.5-2.5) a poté i jejich bratříčky z déčka 6.5-1.5. Konkurenti body poztráceli, takže v předposledním kole se Zubřím nám teoreticky stačila remíza na to, abychom v případě následné porážky Napajedel měli zajištěno nejhůř druhé místo. Zubry jsme smetli 7-1, i když výsledek byl opět takto jednoznačný jen díky notné dávce štěstí, dokonce jsem se v zápase bál, abychom vůbec vyhráli. A bylo tu poslední kolo, Napajedla. Co vám budu povídat, zápas klasicky rozehraný na nic, abychom pak prohrané (Pavel) a remízové (já, Mára) pozice otočili do výhry. 5.5-2.5 a byli jsme krajskými přeborníky. A díky dalším ztrátám konkurentů jsme na nepostupové třetí místo měli náskok dokonce luxusní 4b.

Jak zhodnotit celý tým? Nejprve globálně - a zde nechám mluvit čísla! Skóre - 63.5 (druhá Napajedla měla 49). 51 vítězných a jen 12 prohraných partií (z celkových 88). Celková performance 2110, při zápasovém ratingovém průměru 2032. Velice stálá sestava - čtyři hráči odehráli všechno a další tři vynechali jen jeden zápas. V první devítce hráčů ZKP, seřazených podle performance, 4 zástupci z Postoupek (ze 7, kteří odehráli dost zápasů). To jde, co říkáte? A teď jmenovitě:

1. Martin Dvořák, 8.5/11, perfo 2291. Nejlepší hráč nejen týmu, ale i celé soutěže. Jistota na první desce. Marťa nejen výsledky, ale i kvalitou hry dokázal, že patří do vyšších soutěží a že jeho rating je silně podhodnocený. Jedinou slabší chvilku si vybral ve Vlčnově, kde to ale vynahradil hezkým oblečením.

2. Jarek Sháněl, 6.5/10, perfo 2142. Jarda hrál svůj standard, jediná kaňka na výkonu byla nepovedená partie v Holešově. Myslím, že bodík navíc by byl rád přidal.

3. Pavel Navrátilík, 9/11, perfo 2224. Pavel předváděl excelentní výkony i výsledky, na konci sezóny zaznamenal šňůru 13 výher v řadě, která stále trvá. V několika partiích doslova utekl hrobníkovi z lopaty. Bylo to štěstí nebo umění? Kdo ví.

4. Martin Dungl, 7/11, perfo 2041. Po zpackaném podzimu jsem sezónu zachránil na jaře, ale raději bych byl uhrál tak bod a půl navíc.

5. Martin Bačák, 7.5/11, perfo 2035. U Marti, stejně jako u Jardy, byl kaňkou Holešov. Jinak předváděl spolehlivé výkony, i když bodík dva by jistě byl rád přidal.

6. Marek Machalík, 3.5/4, perfo 2269. Přesun do Prahy způsobil, že Mára toho neodehrál tolik, kolik by jistě chtěl. Na jaře začal nastupovat a ukázal, že je ve velké formě.

7. Jirka Kašík, 8/10, perfo 2152. Až do posledního kola byl Jirka nejlepším hráčem týmu. Napínavé partie pravidelně obracel ve svůj prospěch.

8. Petr Bačák st., 2.5/3, perfo 2119. Pan Bačák nastoupil sice jen ve třech zápasech, ale s výbornými výsledky. Patří mu díky i jako řidiči.

9. Petr Večeřa, 7/10, perfo 1965. Večisovi se nevydařil podzim a vydařilo jaro. V posledních dvou zápasech byl klíčovým hráčem. Také mu patří díky za spolehlivé šoférování.

10. Jan Palášek, 1.5/3, perfo 1749. Honza byl spolehlivým náhradníkem. Výsledky by si asi představoval lepší, k velkému zlepšení mu myslím chybí ještě trocha rutiny.

11. Pavel Hlaváček, 1.5/3, perfo 1905. Pája byl také spolehlivý náhradník. Neohroženě se vrhal pěšci dopředu. Jeho partii s Rožnovem dodnes nechápu, v Holešově zahrál výborně.

12. Jan Ryšavý, 1/1. Kuriózní partii s Igorem Štefankem si Honza asi za rámeček nedá, ale výhra je výhra.

Co říci závěrem? Děkuji Vám, spoluhráči, za vzornou spolupráci. Byl jsem rád, že se podařilo postoupit, ale také že jsme se šachami v první řadě bavili a že na Scéně bylo co a s kým rozebírat. V příští sezóně nás čekají výrazně těžší soupeři, ale jsem přesvědčen, že budeme-li hrát jako doposud, druholigovou příslušnost potvrdíme.

Martin Dungl