FIDE Open Kouty n. Desnou ocima Večise

Od minulé soboty, až do dnes (12-19.3) jsme se s Marťou Dunglem vydali reprezentovat vedle Julči Šimčákové (která bojovala v mistrovství ČR) Postoupky v otevřeném FIDE turnaji. Hlavně se skusím popsat svoje výkony a mé pohledy, neboť článek bude rozdělen na moji a Marťovu část. Předturnajové ambice byli vysoké, a nejoptimičtější odhady sahali k hranici 6 bodů. Cesta vlakem se obešla bez problémů a do Kout jsme dorazili v pořádku okolo 11 hodin. Hned nás příjemně překvapilo počasí, kdy nebyl problém se venku procházet pouze v tričku. O fyzičku jsme měli také postaráno, kdy jsem jako nosič Marťovýho snowboardu si dal výšlap do kopce, schodů dalších schodů a pak ještě pár schodů a tak jsme na pokoj v HORNÍ budově v nejvyšším patře přišel spocený od hlavy až po pr... paty. Ovšem pocit stát na balkónu a sledovat všechny jako pán i přes mou závrať stál zato.
Pozitivně nalaďen jsem se vydal vstříc svému prvnímu soupeří Tadeáši Baláčkovy (2165). Partii jsem s černými rozehrál dobře a dokázal jsem vyrovnat hru. Pak jsem ale vymyslel oběť kvality místo vzití mrzáka pěšce a partii jsem jednoduše prohrál. Jelikož ale byla prohra očekávana, tak mě to nevyvedlo z míry a těšil jsem se na další kolo. Další den jsem se utkal s druhým Tadeášem tentokrát Bočkem (1755). Býlími jsem s alapina přešel do francouzské s tím, že soupeře překvapím. Překvapil jsem však sebe tím, že pozici které vznikají po 6. a3 c4 moc nerozumím. Zvolil jsem špatný plán a celou partii byl pod tlakem, který se mi ale povedlo ubránit a partie tak skončila remízou. V třetím kole jsem dostal nesympatyckého soupeře Petra Nešpůrka (1765). Po klidném zahájení a střední hře jsem v koncovce udělal hrubku a sratil pěšce. Naštěstí lepší pozici soupeř nezvládl a zahrál pasivně, čímž jsem se dostal do remízové koncovky a pravidlem 6 řady ve věžových koncovkách jsem partii zremizoval. Po třech kolech 1 bod a chabý průměr soupeřů nenasvědčoval nic dobrého a dokazoval moji šachovou krizi kterou v poslední době mám. 4 kolo byla povinnost. Poslední nasazenž Oldrich Macek (1594) zahrál mého alapina špatně a po hrubce v 18 tahu volil zda dá dámu nebo dostane mat. Zvolil možnost 3-vzdal se. Bohužel tato výhra mě nijak nepovzbudila a chtěl jsem v pátem kole dokázat že šachy hrát umím. Proti Petru Šplíchalovi (2038) jsem ve francouzské s býlími špatně zhodnotil pozici. Myslel jsem si že stojím lépe a tak jsem začal tlačit a postupovat pěšci. Bohužel se ukázalo že sem lépe nestál a jen jsem si nasekal slabiny, které pak soupeř zkušeně využil a má pozice se rozpadla. V tento moment jsem se rozhodl se svými šachy něco udělat. Na doporučení Marti jsem začal sledovat videa GM dzinziho a úplně překopat svůj repertoár zahájení.
Kromě šachů mě také vadil přístum barmanů v hotelové restauraci. Ochota u většiny téměř nulová, a odpovědi místo zdvořilých byli velmi zarážejíci. Jídlo však bylo dobré a ceny férové tak jsem sitaci řešil spíše tím, že jsem nenechal žádně dýško. Jednou jsem však s Marťou na oběd zašli k "bábě" a v krásné stylové restauraci jsme si pochutnali a potěšili se příjemnou starší paní a nabyli tak nové síly. V kole šest jsem po celodenní přípravě nového zahájení zahrál proti Jakubu Vaculikovi (1798) urychleného draka. Pozice do které jsem se dostal byla pěkná ale né přesně zahraná a tak jsem se dostal do velice těžké koncovku střelec věž proti kůň věž. (Když mi Marta Medek napise jak se vkladaji partie, tak prilozim) Na tuto koncovku jsem a budu hrdý ještě hodně dlouho, neboť dle mého nazóru byla z mé strany zahrána naprosto přesně a tak jsem se radoval ze zaslouženého bodu. V kole 7 (Olšar Zdeněk 1996) jsem chtěl vyhrát podruhé v řadě. Soupeře jsem přehrál jenže za cenu hodně spotřebovaného času, který mě pak chyběl a v časovce jsem promeškal 2 vítežné možnosti a tak jsem byl nakonec za remízu rád. Osmé kolo (Mouryc Tomáš 2000) jsem podruhé zahrál zrychleného draka, podruhé si vytvořil krásnou pozici, jenže jsem špatně prosazoval svůj plán a soupeř mě po zbytek partie k ničemu už nepustil a tak jsem prohrál. Velmi znechucen a smutný jsem se večer vydal na bowling s Martou a Barcou Kolomazníkovou. Po oznámení ceny 350 KČ/hod jsem si vše rozmysleli a z bowlingu sešlo. Poslední partii proti Vaclavu Jonasovi (1985) jsem všech 43 tahů stihl za 10 minut. Intuitivními tahy jsem zahrál zahájení, intuitivně jsem obětoval 2 pěšce a pak intuitivně odmítl remíz a získal 4 piky. Soupeř nevěřícně tahal ještě pár tahů, načež vzdal. Nepovedený turnaj jsem tak zakončil výhrou a ziskem 4,5 bodů z 9. Jsem tak alespoň trochu snížil strátu svého Ela. Hlavní poučení z celého turnaje tak je chuť a motivace se zlepšovat a myslím se že se svou vůlí mi tento turnaj hodně pomohl co se týče mé budoucí šachové kariéry. Doufám že si někdo udělá na tento report čas a bude se mu líbit. :) Večis

Konečné výsledky FIDE turnaje v Koutech