Postoupky A – rekapitulace a zhodnocení sezóny

Tohoto bilancování se ujímám jako zástupce kapitána, což znamená de facto tolik, že hodnotit začínám od 1. kola, záležitosti dřívější byly mimo moji působnost. Nicméně cíl na začátku sezóny byl jasný – udržet 2. ligu. A ačkoliv skupina E byla ze všech šesti 2. lig nejlehčí, bylo jasné, že nezískáme-li žádné "drtiče" na přední šachovnice, bude to úkol přetěžký. Nesehnali jsme. Základní sestava

1. Dvořák Martin 2113
2. Machalík Marek 1935
3. Večeřa Petr 1926
4. Bačák Martin (K) 2141
5. Bačák Petr (H) 2053
6. Dungl Martin 1957
7. Holman Radek (H) 1870
8. Daněk Libor (H) 2024

měla průměrné Elo 2015, průměrný rating soutěže byl 2135. Zápasy mým černým vyhlídkám za pravdu daly i nedaly. Skončili jsme poslední, to ano.. Ale liga byla lehčí, než jsem čekal, a kdybychom předvedli výkon na hranici možností, na záchranu jsme měli. Padaly tři týmy, předem bylo velmi pravděpodobné, že bude stačit 12 bodů – tj. 4 výhry. Jak se to tedy semlelo? Pěkně popořadě:

1. kolo Slavia Kroměříž, vítězství 4.5-3.5. Šok na úvod nám dodal optimismus. Stálo při nás štěstí, jedna výhra byla kontumační a ve dvou partiích (já a Radek) jsme otočili horší pozice ve vítězství.
2. kolo Veselí, první konkurent v boji o záchranu, prohra 0.5-7.5. Druhý šok, méně příjemný. Drtivý dopad. Nic se nám nedařilo a po zásluze jsme prohráli. Bohužel, morální síla našeho týmu zůstala někde v hospůdce u Orla po oslavě se Slavií, a těžko se nám hledala zpět..
3. kolo Adamov, prohra 2-6. Druhý konkurent. Myslím, že tento zápas byl jedním z rozhodujících. Nechuť prvních náhradníků způsobila, že na osmé hrál Roman Zajíček, kterému tímto děkuji za obětavost. Po jeho sympatickém výkonu přeci jen na poslední chvíli soupeř ukázal větší zkušenost. Já jsem prohrál hloupě, hned ze zahájení ... a oba zbývající Marťové pokazili výrazně lepší pozice.
4. kolo Hustopeče, prohra 3-5. Začalo se blýskat na lepší časy, jeden z adeptů na postup to s námi neměl snadné. Měli jsme rozhodně na víc – např. já a Laďa jsme pokazili výrazně lepší pozice a prohráli.
5. kolo Boršice, 4-4. Oslabené sestavy na obou stranách, v Boršicích jsme předvedli sympatický výkon. Některé partie jsme otočili my (Libor), některé soupeři (Adam Gabriel s naším kapitánem), tak byla remis asi zasloužená. Přesto bych za další rozhodující moment označil, že jsme neurvali vítězství.
6. kolo Holešov, výhra 4.5-3.5. Vypadalo to, že se probudil kapitán a Holešov jsme po kvalitním výkonu udolali. Hezky se uvedl Jeník Ryšavý. Navázali jsme na porážku Slavie a stali se nekorunovanými "okresními přeborníky".

7 bodů po 6 kolech bylo nadějných a bylo jasné, že z pětice Staré Město B, Staré Město C, Prostějov, Znojmo, Zlín C by bylo záhodno uhrát dvě výhry, v nejhorším výhru a remízu. Jako kandidát na porážku se jevil Prostějov. Ale kdo dál?

7. kolo, Staré Město B, prohra 3-5. Další rozhodující zápas. Vypadalo to, že Staré Město nás přejede, ale podařilo se nám zakalit vodu. Lepší pozice však pouze do remízového přístavu dotáhli Marťa Dvořák (proti velesilnému Petru Bažantovi ml.), Libor a Pája.
8. kolo, Staré Město C, prohra 3-5. Céčko nás přehrálo výrazněji než béčko a prohra 3-5 pro nás byla milosrdná.
9. kolo, Prostějov, klíčový zápas. Prohra 2-6. Jediný zápas, který se neobjevil na Postoupeckém blogu. Bylo proč. Propadák po šachové i po morální stránce. Aspoň půlka týmu jela bojovat o záchranu bez odhodlání, bez chuti do šachů, někteří po plese nebo po oslavě. Přijeli jsme odevzdaní a tak i odjeli, se čtyřmi prohrami a čtyřmi remízami.
10. kolo, Znojmo, prohra 3.5-4.5. Soupeř bojoval se Slavií o postup, a tak jsem čekal, že nás porazí jednoznačněji. Byla to však taky naše poslední šance na záchranu a papírové předpoklady jsou jedna věc, hra na šachovnicích je věc druhá. Velmi pěkně zabojovali náhradníci (Laďa a Jeník), a i díky nim jsme sahali po zápasové remíze.
11. kolo, Zlín, prohra 2-6. Sem už jsme si jeli hlavně zahrát šachy. Výsledek odpovídá papírovým předpokladům, a i když zápas byl rozehraný na lepší výsledek, rozhodla zkušenost.

Nakonec tedy 7 bodů z 11 kol a těsně poslední místo, za sestupujícími Prostějovem (10b) a Holešovem (7b). Co říci k jednotlivým hráčům?

1. Martin Dvořák, 3/11, performance 2092. Tahoun a nejlepší hráč týmu. Na přetěžké první šachovnici (průměr 2267) odehrál všechny zápasy a tři body získal za šest remíz. Měl však zaděláno na lepší výsledek, do konce nedotáhl některé hezké pozice. Získané zkušenosti mu jistě pomohly k dalšímu růstu, z dalších 11 partií se stejným průměrným Elo soupeřů by měl jistě víc bodů.
2. Marek Machalík, 0.5/7, performance 1806. Mára to měl velmi těžké a fakt, že s průměrem 2228 uhrál jen půlku, nemá valnou vypovídací hodnotu. Přesto se hrou asi spokojený nebude, v některých partiích předvedl školácké chyby a soupeřům to řádně ulehčil. Pokud si z každé partie vezme poučení, určitě ho to hodně vytáhne.
3. Petr Večeřa, 1.5/8, perfo 1910. Večis pravidelně doplácel na to, že v zahájení nevěděl, která bije. Mít se silným soupeřem v 10. tahu na desce neznámou pozici nevěstí nic dobrého. Nicméně Petr si je této slabiny vědom – a prostor ke zlepšení má díky tomu náramný.
4. Martin Bačák, 2.5/11, bez kontumace 1.5/10, performance 1838. Marťa jistě očekával víc. Bohužel, za celou sezónu se neprobudil a naivními chybami v dobře rozehraných pozicích překvapoval soupeře i sám sebe. Šachům Marťa rozumí, takže si zavěštím, že za výkony budou hlavně nešachové důvody, a přidám přání, ať mu to v další sezóně zase hraje. Patří mu dík za vedení týmu i za to, že odehrál všech 11 zápasů, i když by se jistě viděl raději na lavičce.
5. Petr Bačák, 4/10, performance 2021. Peťovi nevyšla kola 8–10, kdy měl jiné, příjemné starosti. Jinak předváděl "své" solidní šachy a ukazoval silnějším soupeřům, že přehrát jej ve střední hře se jim nepodaří.
6. Martin Dungl, 6/11, performance 2107. Vlastní výkon těžko nezaujatě zhodnotím. S výsledkem jsem spokojený, s předvedenou hrou méně, několikrát při mně stálo štěstí. Rozhodně mi 2. liga hodně dala.
7. Radek Holman, 4,5/11, performance 1980. Po velmi slibném úvodu (4/6) se jeho matostroj zadrhl. I přesto však hrál vysoko nad své Elo a nad očekávání. V dynamických pozicích se orientoval stejně dobře jako soupeři, a tak mu určitě liga dala spoustu zkušeností i sebevědomí.
8. Libor Daněk, 6/9, perfo 2138. Po Marťovi Dvořákovi druhý výsledkový "krasavec" týmu. Jako jediný do partií nastupoval spíše jako favorit a této náročné úlohy se zhostil výborně, jeho nátlaková hra většinou slavila úspěch. Škoda, že na konci sezóny se agresivita vytrácela.
9. Vladimír Opluštil, 1.5/4, Elo 1874, perfo 1850. Nezazářil, nezklamal. Při jeho pracovním, studijním i organizačním vytížení mu patří dík, že si v neděli ještě zahrál šachy.
13. Jan Ryšavý, 2/2, Elo 1902, průměr soupeřů 1937. Jeník je časovkář a po 20. tahu pravidelně kazí dobré pozice. Ve 2. lize mu tak vyhovovalo tempo, jelikož na každý tah měl alespoň půl minuty. Díky tomu obě své partie vyhrál. Doporučil bych ale s těmi časovkami něco dělat.
Aneta Tomečková, Pavel Hlaváček, Roman Zajíček - dohromady 0.5/4, bez hodnocení.

Za pozitivum považuji, že se většině z nás do šachů chtělo – nastupovali jsme v asi nejstabilnější sestavě od doby, co hraji za áčko. Těm, kterým se nechtělo, ale stejně hráli, patří dík za obětavost. Do ligy jsme ZATÍM jen nakoukli, ale získané zkušenosti zkusíme využít k rychlému postupu zpět. Hezké léto! A soupeři z krajského přeboru, třeste se! :-)

Martin Dungl