Postoupky A - Zubří 7 - 1

Do desátého kola ZKP jsme poprvé v sezóně nastupovali z medailového umístění, kdy naši konkurenti o přední příčky, Zlín a Rožnov, ztratili body se soupeři ze středu tabulky. Inu, podepsalo se to i na zodpovědnější přípravě. S Večisem jsme se předcházející týden zúčastnili FIDE Openu při MČR mládeže a zatímco po sportovní, relaxační a společenské stránce dopadla akce na výbornou, šachově se mi nedařilo ani za mák. O to větší chuť jsem pak měl na "zubry". U Večise takto pokřivená argumentace (ve stylu hrál jsem špatně, takže budu hrát dobře) naštěstí není potřeba, v Koutech hrál ve slušné formě a jen nemoc a hloupá chyba v posledním kole jej dělily od skvělého výsledku. Na zubry mu forma zůstala a po zásluze knihoval bod. Ale to předbíhám. Pokračujme spíše tak, že bylo v neděli v 9 hodin ráno v příjemně prohřáté hrací místnosti přítomno 16 zdravě nabuzených šachistů. Chyběl jen zápis o utkání, ten se však načtrl na čistý list a mohlo se začít. Sestava domácích? Klasika: Marťa Dvořák, Jara Sháněl, Pavel Navrátilík, Martin Dungl, Martin Bačák, Mara Machalík, Jirka Kašík a Peťa Večeřa.

Začátek nebyl dobrý. Pavel se bílými v královské indické pustil do dobrodružství a brzy ztratil dva pěšce, kompenzace žádná. Marťa Dv. taky zvolil nové zahájení a pozice byla brzy dvojsečná s opačnými rošádami, materiální nerovnováhou a nepříjemně vypadajícím dostatkem šancí za soupeře. Jarda s trochu zvláštní pěšcovou strukturou čelil útoku soupeře, já jsem se dostal do dobrého, leč pro mě zcela neznámého "francouzského" typu pozice, se kterým jsem jen matně tušil, co dál, a Mara vyměňoval, co se dalo. Jirka obětoval pěšce za iniciativu a pozice byla nejasná. A tak jen Marťa Bačák a Večis stáli po zahájení jistě lépe. A protože partie začaly končit poměrně brzy, vezmeme to chronologicky.

Jako první jsem asi po dvou hodinách dohrál já. Z katalánského hybrida vznikla francouzská bez několika figurek, ve které jsem nebyl schopen zhodnotit, do jaké míry je nebezpečí, valící se na mého krále, kompenzováno mou iniciativou na dámském křídle. Proto jsem nabídl remízu, kterou soupeř ihned přijal. Počítač mi dal za pravdu, byla to dobrá nabídka - psal výhodu 1.44 za soupeře.

Ve stejný okamžik dostal nabídku remízy Mára. Po zvážení perspektiv jeho koncovkové pozice se slabým pěšcem jsem mu doporučil ji vzít, pokud nevidí zvláštní důvod pokračovat. Neviděl, a tak byl stav zápasu 1-1.

Když jsem se podíval na další šachovnice, nebylo mi dobře na duši. Pavel měl již tři pěšce méně a podle vlastních slov silně zvažoval kapitulaci. Jarda stál taky špatně a u Marti, který měl za dvě figury věž a pěšce, se mi zdálo, že více šancí na úspěšný útok má soupeř. Na druhé straně Večis šel do koncovky s pěšcem více, Marťa B. měl v koncovce výhodu dvojice střelců proti dvěma ořům a Jirkova ostrá pozice, s kvalitami doslova létajícími vzduchem, vypadala také nadějně. Leč, stále měl pěšce méně. Věřil jsem v remízu 4-4, ale byl jsem pěkně nervózní.

Do vedení nás dostal Večis. Asi jako jediný zahrál hezkou, ucelenou partii bez větších zvratů, soupeře přehrál v zahájení, ve střední hře jej donutil odevzdat pěšce a poté, co soupeř do koncovky upřednostil stejnopolné střelce před nestejnopolnými, bylo vymalováno, stav 2-1 pro nás.

Jarda v partii trpěl jako zvíře a v jeden okamžik mu soupeř mohl zcela paralyzovat všechy figury. Místo toho se uhamounil na slabého pěšce a dovolil Jardovi jeho figurky rozehrát. A přišel správně ironický trest, "slabý" pěšec a, ztracený někde v hloubi soupeřova pole za pěšcovým valem, se utrhl ze řetězu a začal rázovat k zadnímu mantinelu. Nebohý soupeř mohl jen odevzdat kvalitu a brzy poté podepsat partiář. 3-1.

Skoro zároveň dohráli oba Marťové. Marťa Dvořák soupeře ve střední hře přepočítal, přiblížil se pěšci jeho králi a stál celkově už docela dobře, když v časovce přišlo rozhodující přehlédnutí, soupeř mu daroval koně. Marťa Bačák zaktivizoval své střelce a složitým manévrem toho černopolného přivedl soupeře na tilt do té míry, že mu raději daroval pěšce, jen aby se otravné figury zbavil. Tohle se opakovalo ještě jednou, dvakrát... a pak už se zase mohlo jen podepisovat. 5-1.

Bylo hotovo, a to až neuvěřitelně šťastně. Zvlášť, když Pavel otočil pozici s až čtyřmi pěšci méně do pozice lepší, a když Jirka pořád bojoval (pořád v nepřehledné pozici). Odjeli jsme s Jardou do Bezměrova, do výborné hospůdky a když jsme se vrátili, bylo akorát hotovo. Pavel po ztrátě čtyř pěšců získal výbornou hrou (a s pomocí soupeře, jak jinak) rovnou pěšců pět a v koncovce S+2V+2p x S+2V+p dal dokonce mat. Taktéž Jirka ukázal, jak je nebezpečné nechat si odkrytého krále. Když se překvapený soupeř po nečekaném šachu dámou zeptal - "To dostanu mat?", odpověděl Jirka pouze - "Jo." 7-1 a jelo se na Scénu.

Výsledek napovídá o jednoduchém utkání, ale nebylo tomu vůbec tak - poměrně dlouho byl průběžný stav na šachovnicích příznivý spíše pro soupeře. Rozhodla naše větší bojovnost. Na Scéně jsme si po zápase užívali pomyslný "zubří guláš", tedy kromě mě, já se musel spokojit s pomyslným "sojovým mlsem". Stále jsme na druhém místě a za necelé dva týdny nás čeká důstojné finále celé soutěže, souboj face-to-face o titul krajského přeborníka s vedoucími Napajedly.

TJ Sokol Postoupky A TJ Gumárny Zubří
Dvořák Martin 2083F 1 - 0 2017F Kubín Petr
Sháněl Jaroslav (H) 2167F 1 - 0 1915F Foukal Jiří (H)
Navrátilík Pavel 2102F 1 - 0 1772F Konvička Martin (H)
Dungl Martin 2001F ½ - ½ 1875F Škrobák Petr
Bačák Martin 2105F 1 - 0 1764F Velčovský Josef
Machalík Marek 1902F ½ - ½ 1878F Krupa Josef
Kašík Jiří (H) 2010F 1 - 0 1914F Krupa Jaroslav
Večeřa Petr 1957F 1 - 0 1809N Daněk Ivan
7 : 1

Martin Dungl