ZKS - Postoupky B – Boršice C

Dnes se od 14 hodin měly konat v sokolovně šibřinky a proto se naše téměř základní sestava uklidila do zadní místnosti. Naše přítomnost v obvyklém prostoru by totiž mohla mít neblahé následky zejména na předškolní děti, které by mohly oknem z tělocvičny zahlédnout např. Večise a rozbrečet se, že vidí hastrmana (či podobnou příšeru). Nicméně jsme skončili velmi spokojeně do hodiny třinácté. Jinak bylo vše, jak je v Postoupkách zvykem – v místnosti teplo, k dispozici kafe čičaj.

Anet se přede mnou asi styděla, když jsem sledoval její partie. Tehdy se k vítězství neměla. Jen co jsem odešel, tak se odhodlala k rychlému vítězství. Tedy „byla odhodlána“ soupeřem, který obětoval dámu za... nic. Nevšiml si, že Annie kryje svou věž na poslední řadě a tudíž, že nedostane mat, když bude věžka vzata (1-0.)

Večisův soupeř stál setrvale pasivně. Obětoval kvalitu a stál setrvale na prohru, což netrvalo dlouho a rezignoval (2-0).

Třetím do auta byl Pavel Navrátilík. Závěrečné postavení jsem neviděl, předpokládám ale, že k zisku bodu musel něco pěkného předvést (3-0).

Pavel Hlaváček klasicky rozjel pěšce nalevo napravo. Soupeře tím nejspíš nevyvedl z míry do té míry, aby se nechal hned porazit, což mě docela vyvedlo z míry. Musel, chtě nechtě, začít hrát s figurkami. Útok byl oboustranný. Když už to vypadalo na ztrátu naší figury, tak přišla oběť dané figury. A krásná čtyřtažka s čtvrtým bodem do party.

Libor získal docela brzo kvalitu, kterou možná neuplatňoval nejkorektněji. Vyměnil figuru za dva pinčlíky a ještě by se trochu zapotil, kdyby protivníkovi nevadilo tupé bránění pozic. K výhře dospěl rychleji díky spolupráci pěšce, dvojky věží a černé věže vyzobávající materiál na druhém konci desky. (5-0).

Já dostal nabídku remízy v sicilce, kdy jsem stál spíš hůř. Dominikovi se už nechtělo nic vymýšlet, já jsem si iniciativu nárokovat nemohl a proto jsem přijal (5,5-0,5).

Honza Palášek postavil zablokovanou sicilku. Jeho partii jsem neměl chuť hodnotit, protože bych musel počítat víc, než na své vlastní šachovnici. S důvěrou v jeho schopnosti jsem ho ponechal vlastnímu osudu. Zhodnotil to na remízu (6-1).

Jeník dostal taktéž nabídku remízy. Po prohrávajícím tahu ovšem. To nemohl nechat být. Prorazil centrálním pikem, obsadil poslední řadu a stavěl si druhou ženu. Soupeř uznal, že u toho už být nemusí a tak jsme podepsali zápis o utkání (7-1).

Přesně takovýto výsledek se nám hodí do krámu. Ještě dva takové...

Jindra