4. kolo ZKP Postoupky B – Francova Lhota 3:5

K dnešnímu klíčovému zápasu jsme nastoupili ve skoro nejsilnější sestavě. Bohužel tu nechybí slůvko skoro, které v podstatě rozhodlo o naší porážce. Soupeř totiž, i když byl na posledním místě, shromáždil to nejsilnější, co se na jejich soupisce mohlo najít. Naše sestava tedy byla: 1. Marek Machalík, 2. Jan Palášek, 3. Martin Bačák, 4. Miroslav Rakušan, 5. Jan Ryšavý, 6. Petr Dvořák, 7. Jan Netušil, 8. Vladimír Opluštil.
V devět hodin bylo v hrací místnosti sedm domácích a čtyři hosté. Po 10 minutovém čekání, jsme zahájili zápas a nepřítomným spustili hodiny. Těsně předtím do místnosti vstoupila Adélka a tu Marek prohlásil: Tak teď už se nebojím, zápas dobře dopadne. Vzápětí dorazil i Martin Bačák a tak mohl začít hrát, protože na jeho šachovnici soupeř nechyběl. Mně však stále soupeř nedorazil a tak jsem měl možnost sledovat utrpení mladého Boháčka, hned na vedlejší šachovnici. Honza (7) v letěl do připravené varianty a za pět minut bylo po partii. Jinak se zatím nic zajímavého nedělo. Za deset deset dorazilo zatoulané auto atak mohli začít hrát i ostatní borci. Na 4. šachovnici Mira něco se svým soupeřem odblical a ztratil pěšce. Stál na zdech. Po 2,5 hodině se už konečně vzdal Honza (7) a prohrávali jsme 0:1. Mně soupeř daroval pěšce a stál jsem jasně na výhru. Před časovkami však prohrál Petr (6), když za 1:50 minut vyplodil pouze 16 tahů. Zcela zákonitě udělal pak hrubku v časovce  a bylo to 0:2. Honza Ryšavý (5), měl sice náskok v čase, ale ani to mu nezabránilo hrdinně přemýšlet a dostat se do další časovky. Mně se mezitím soupeř vzdal s dámou míň A bylo to 1:2. Vzápětí však Ryšavec zkolaboval na čas, když si nechal na 12 tahů 42 sekund. V ostré pozici s figurou méně, se to nedalo stihnout ani za nic. 1:3. Škoda této partie, tady jsem počítal  s bodem. Chtěl bych vyzvednout výkon Martina Bačáka (3). Zcela zodpovědný přístup by měl být vzorem pro ostatní mladé hráče. Svého soupeře přehrál a získal pro nás druhý bod 2:3. Dohrávali se tři partie. Na 1. desce Marek Machalík zaparkoval dámu tak nešťastně , že stál na prohru. Ze všeho se vylízal jen s kvalitou méně a koncovka mi připadala jako remízová. Na 2. Honza Palášek přešel do vyhrané věžovky a zkoušel naši trpělivost při uplatnění výhody. Nakonec soupeři sice nechal postavit dámu, ale dával mu mat pěšcem. Bylo vyrovnáno na 3:3. Mira (4) mezitím přetrpěl střední hru  a přešel do remízové věžovky. Stačilo elementárně obsadit věží 6. řadu a bylo vymalováno. Kdybych byl pověrčivý, tak řeknu, že za zbytek může odchod Adélky. Odešli s Martinem ještě před koncem zápasu a jakoby se štěstěna k nám otočila zády. Mirek koncovku hrál velice špatně a dostal se do prohrané pozice. Marek si zobnul pěšce v již enormní časové tísni a před hrozím matem se musel vzdát. Zároveň podával ruku i Mirek, když nechtěl aby mu soupeř pomocí mostu ukázal, jak se tato koncovky vyhrává. 3:5. Co říci závěrem? Zápasu je velká škoda. Klíčový zápas musí hrát všichni, jinak nás čeká sestup zpět do krajské soutěže.
opl