sobota 19. února 2011

Junior Postoupky – Rapos Sulimov

K tomuto zápasu, s týmem z horní části tabulky, jsme opět nastoupili v poslepované sestavě, nakonec to tedy vypadalo tako: 1. Dvořák, 2. Machalík, 3. Palášek, 4. Jindra Ryšavý, 5. Richter, 6. Opluštil D., 7. Netušil, 8. Pavel Večeřa. Mě čekalo první překvapení už na začátku, když jsem si v klidu přišel o pět minut později, ale ještě se nehrálo a Pavel mi oznámil, že budu rozhodčí a že na mě čekají.
No teď už ale k samotnému zápasu. Na ostatní šachovnice jsem se chodil dívat asi první hodinu a půl, protože pak jsem měl co dělat se svou partií. Marťa Dvořák rozehrál zahájení ostře a Libor mu brzo nabízel remízu, ale domluvili jsme se, že bude potřeba abychom hráli. Já si připravil zahájení a vznikla mi velmi ostrá pozice, která ale byla lepší za mě a můj soupeř mi někdy před 20. tahem obětoval figuru. Honza Palášek měl taky dobrou pozici a vypadalo to, že zaútočí na soupeřova krále, tak jsme mu taky doporučili odmítnout remízu. Na čtvrté bojoval Jindra, přišlo mi, že v zahájení nestojí zrovna slavně, ale celá ta pozice byla dost nejasná. Míša Richter byl za hodinku a půl dohraný, jelikož jeho soupeř přehlédl v zahájení pěkný mat jezdcem, a tak jsme vedli brzo 1:0. David na šestce se snažil, ale od začátku partie bojoval spíš o vyrovnání, Honza Netušil ztratil někdy brzo pěšce a Pavel měl na osmé zhruba vyrovnanou pozici.
Nevím přesné pořadí skončení partií, ale po Míšovi skončily tři poslední desky. Pavel získal figuru a, i když to soupeř ještě zkoušel, partii dovedl do vítězného konce. Honza získal nejdřív pěšce zpět a koncovka byla chvíli lepší pro Honzu, chvíli pro jeho soupeře, nakonec ale Honza udělal chybu a prohrál a David nakonec svou pozici taky neudržel, ale tam ani nevím, co se nakonec stalo. Bylo to tedy 2:2. Další dohrál Honza Palášek, který partii zremizoval, i když stál celou dobu trochu líp. Ale Honza bojoval a snažil se vyhrát, i když mu soupeř nabízel remízu i dřív. Pak jsem dohrál já a zařídil jsem důležitý náskok. Partie s Honzou Bártkem byla plná taktických motivů, oba jsme hráli tvrdě na výhru a rozhodnutí přišlo, když jsem měl asi 4 minuty na 15 tahů a po odevzdání věže jsem obětoval střelce a nakonec jsem matovými hrozbami vynutil přechod do koncovky s věží proti střelci a pár pěšci navíc. Chvilku po mě dohrál Marťa, taky hrál hodně pěknou partii, nemohl jsem ale sledovat celý vývoj, a tak jenom vím, že vyhrál taky útokem na krále. A jako poslední dohrál Jindra, jehož partii jsem skoro nesledoval a skončila remízou. 5 – 3

MM

1 komentář:

  1. hehe já myslím, že ta moje pozic tak hrozná nebyla i s pijonem min od zahajeni...
    H :)

    OdpovědětVymazat