Soupeři po vstupu zvolali napůl potěšeně, napůl snad zděšeně: „Tady se topí!". Kdyby to snad ještě někdo nevěděl, tak křičím: „Čapky nechte doma všeci, v Postoupkách už topí přeci!".
Partie popíšu podle pořadí, ve kterém skončily. První byl Filip, který poměrně rychle ztratil střelce. Vysunul ho příliš odvážně a pozdě zjistil, že ho nemůže krýt. Po další ztrátě se vzdal (0:1).
Vzápětí prohrál Pavel, který ignoroval soupeřův útok na svého krále. Na jeho místě bych vyměnil své pasivní figury za soupeřovy útočné. Pája na svém místě to neudělal, místo toho sám zaútočil. Vypadalo to velmi originálně a snad by mu to i vyšlo. Jenže prý prohodil tahy, což ho stálo dámu (0:2).
Třetí byl Honza. Ten byl od začátku pod tlakem, pro špatné rozestavění figurek jednu ztratil a prohrál (0:3).
V této chvíli to nevypadalo nejlépe. Mira odmítl splnit můj úkol, totiž uhrát dva body. Že prý má kvalitu míň. Shlédl jsem jeho postavení a musel mu dát za pravdu, tuto koncovku skutečně nemohl uhrát. A neuhrál (0:4).
Michael na třetí šachovnici přešel do pěšcovky (tři na dva) za slabší stranu. Soupeř mohl nejhůř remízovat. Překombinoval to ale a nechal Michaelova krále proniknout k pěšcům, které vybral a nečekaně vyhrál (1:4).
Miloš Kucián se dostal do koncovky s věžemi, jezdcem a snad sedmi pěšci. Měl výhodu věží na polootevřeném sloupci, které tloukly do opožděného pěšce. Partie dle jeho slov nebyla rozhodnutá, soupeř mohl ještě zremizovat. Příliš si ale otevřel postavení ve středu (ačkoliv je neděle) a Milošův jezdec si přes střed vyskákal vítězství (2:4).
Já jsem stál celou dobu aktivněji. Proto jsem se rozhodl soupeři jeho slabší pozici vykompenzovat nabídkou kvality, což přijal. O chvíli později mi gentlemansky oplatil a nabídl remízu, což jsem neodmítl (2,5:4,5).
Michal zakončil celé utkání asi minutu po mně (nebo já po něm?). Soupeř mu rozmetal pěšcový kryt před králem, který pak neměl proti dámě a střelci šanci (2,5:5,5)
Průběh utkání zpestřovaly mouchy. Řekl bych, že jich na okně byly řádově desítky. Ale neřeknu to, protože to jsou neřádi. I přes vymetání se jejich množství zdálo konstantní. Kdo je do sokolovny přinesl, ať se přizná.
Jindra Ryšavý
V Regionálním přeboru letos nebudeme mít postupové ambice. To potvrdilo již první kolo, kdy náš tým nestačil na jednoho z kandidátů sestupu. Sestava byla co možná nejsilnější s absencí dvou hráčů základní soupisky. Doufejme, že se nám podaří bodovat již v následujícím kole ve Zborovicích, nebo to bude hned o začátku boj o holé přežití v této soutěži.
OdpovědětVymazat-opl-